Konkrétně se touto otázkou zabýval Ústav zdravotnických studií Vysoké školy zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty, který danou analýzu vypracoval.

Jak uvádí Zoznam, výpočty odpovídají celkovému cyklu léčby modelového pacienta v produktivním věku. Byly uskutečněny na základě přesných údajů z roku 2017, a to ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, Institutem zdravotní politiky a Sociální pojišťovnou.

Mnohočetný myelom je druhým nejčastějším typem rakoviny krve a každý rok touto nemocí v Evropě onemocní asi 39 tisíc lidí. V září minulého roku byla publikována první analýza, která se týkala nákladů na péči o pacienty s touto diagnózou na Slovensku. Ta zahrnovala jak přímé náklady na léčbu (diagnostika, speciální vyšetření, hospitalizace, léčba), tak i nepřímé náklady (pracovní neschopnost, dlouhodobá pracovní neschopnost, invalidní důchod či ztráta produktivity práce při předčasném úmrtí).

Tato loňská studie však byla limitována dostupností údajů. Proto byla letošní analýza uskutečněna na základě přesných údajů, právě díky podpoře Všeobecné zdravotní pojišťovny.

„Více než 75 % pacientů s mnohočetným myelomem na Slovensku jsou pojištěni u naší zdravotní pojišťovny. V roce 2017 VšZP vynaložila na léčbu této diagnózy téměř 20 milionů eur. Do tohoto výzkumu jsme se zapojili, jelikož chceme přispět ke kvalitnějšímu výzkumu a transparentním přístupem k údajům také k reálnému obrazu nákladů na zdravotní péči," cituje portál slova Ľubicy Hlinkové, ředitelky sekce lékové politiky a centrálních nákupů VšZP.

„Celkové náklady od stanovení diagnózy až po smrt pacienta činily 409 071 eur (asi 10 468 126 Kč), z toho až 261 475 eur (cca 6 691 145 Kč) byly přímé náklady. Pokud pacient žil déle, pak se pochopitelně v porovnání s prvním rokem zvyšovaly všechny nákladové položky, zejména hospitalizace a farmakoterapie. Nepřímé náklady státu tvořily celkem 147 596 eur (cca 3 776 981 Kč), z nichž až 127 611 eur (cca 3 265 565 Kč) představovala ztráta produktivity práce v důsledku předčasného úmrtí pacienta, přepočítaná na rok 2017," uvedl profesor Róbert Babeľa, vedoucí Ústavu zdravotnických studií Vysoké školy zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty.

Jak píše portál, analýza přímých nákladů je běžným standardem při hodnocení přínosu inovativní terapie nebo technologie. Přístup k posuzování dopadů nepřímých nákladů na společnost se však různí. Přínos zdravotnických inovacích spočívá i v tom, že šetří státu nejen přímé zdravotnické náklady, ale také ty nepřímé. „I když se může zpočátku zdát, že zavedením inovativních léků porostou i náklady na léčbu onkologických onemocnění, nemusí to být pravda. Nasazení dražšího, ale účinnějšího léku nám sice může zvýšit přímé náklady na léčbu ve srovnání se současnou terapií, na druhé straně nám může ušetřit zdroje například tím, že pacient stráví méně dní v nemocnici," vysvětluje autor výzkumu.

Podle portálu chronická onemocnění, jako je mnohočetný myelom, postihují stále více lidí, zejména v produktivním věku. „Z hlediska hodnocení komplexní péče je proto důležité začít zvažovat i nepřímé náklady, které důležitým způsobem dotvářejí obraz o tom, co způsobuje onemocnění z pohledu ekonomických nákladů státu," dodal závěrem Babeľa.