Ostatně není žádná novinka, že Češi polštinu milují, máme na ni bezpočet vtipů. Kdyby měla paní velvyslankyně kvůli každému psát protestní nótu, tak by se pošta zhroutila. Zřejmě má asi hodně času se takovými prkotinami zabývat. Každopádně bych řekl, že oné stažené reklamě udělala skutečně dobrou „reklamu“. Kdekdo teď bude chtít vidět, co tam proboha bylo tak závadného…

Pak už to šlo ráz na ráz. Od neškodné reklamy jsme se posunuli až ke sporu pomalu na vládní úrovni ohledně dovozu polských potravin. Poláci si stěžují, že je každý pořád kontroluje a jiní jim zase oponují, že jsou proti nim v nevýhodě, jelikož musejí splňovat přísnější potravinářské standardy.

Tenhle spor jim soudcovat nebudu. Pokud jde o jídlo, kupuju si to, co mi chutná, nejnižší cena nebo země původu pro mě nejsou rozhodující. Problém je i v tom, že zemědělská politika EU je se svými výrobními kvótami a dotacemi natolik pokřivená, že o nějakém férovém konkurenčním prostředí stejně nelze hovořit. Tudíž každý hledá nějakou skulinu, která by mu přinesla nějaké výhody. Sice jsme všichni hezky bratrsky v Unii, ale stejně musí každý kopat sám za sebe.

Nicméně podotýkám, že „metanolový“ argument je poněkud mimo mísu. Je sice nepochybné, že metanol zabil víc lidí než posypová sůl, ale šlo o vyloženě kriminální čin relativně malého počtu lidí, za který padlo i několik doživotních trestů a dokonce se v jeho důsledku měnila i legislativa ohledně značení a prodeje alkoholu. Nabízí se otázka, zdali polská strana podnikla ohledně svých potravin podobné kroky…

Doufám, že horké hlavy postupně vychladnou a naše sousedské vztahy se vrátí k normálu. V souboji vzájemných „obvinění“ totiž stejně nikdo nevyhraje. A polští činitelé by si měli uvědomit, že mi Češi jsme prostě „smějící se bestie“, které si dělají se stejnou vervou legraci ze sebe i ze všech ostatních. Ušetří se tak v budoucnu další veřejné výstupy, kterými ze sebe dělají netolerantní hlupáky.

Zdroj: Blog autora