Já osobně si myslím, že politik jako svorník společnosti může fungovat pouze v nějakých vypjatých momentech. V případě ohrožení státu, v případě války, revoluce a podobně. Jakmile se situace uklidní a vypjatá atmosféra přestane na lidi působit, tak se zákonitě názorově rozejdou. Krásně to ilustroval případ Winstona Churchilla, který krátce po vyhrané válce prohrál parlamentní volby. A třeba ani Václav Havel není žádnou výjimkou, jeho hvězdná popularita také trvala jen omezenou dobu. Nechci zde rozebírat jeho nedodržené sliby. Nedodržené z důvodů naivity, euforie, podlehnutí vlivu okolí nebo čehokoliv jiného. To prezident Zeman slíbil, že bude prezidentem „dolních deseti miliónů“.
A já si, v jeho duchu myslím, že to, paní redaktorko, bylo nedorozumění. Podle mě Miloš Zeman nemyslel, že se svou politikou zalíbí deseti miliónům lidí, ale to, že bude dělat, resp. podporovat (on není vláda ani parlament) politiku pro obyčejné lidi a nikoli šíbry.
Miloš Zeman také, a to naprosto správně, zcela opustil Havlovu doktrínu šíření lidských americkými bombardéry.
Asi se vám to zdá jako trochu přehnaná definice, ale já od něj, krátce po tzv.: „humanitárním bombardování“, což je jen bulvární zkratka pro „bombardování s humanitárním účelem a cílem“, že v případě nutnosti je třeba bombardovat kdekoli jinde.
Dalším takovým „lidskoprávním“ rysem Václava Havla bylo vymýšlení nejrůznějších obezliček a zdůvodnění pro některé homosexualistické výstřelky. V ostré debatě o registrovaném partnerství se vyjádřil v tom slova smyslu, že manželství není teletník.
Ale, právě, že jakýmsi teletníkem je. Zařízením k plození, rození a výchově dětí. Jistěže jsou manželství, která nejsou schopna nebo ochotna tento úkol plnit (věk, zdraví, postoj), ale v zásadě se jedná o jedince různého pohlaví, které plození dětí dopředu nevylučují.
Takže, na takovéto „vymoženosti“ Miloš Zeman rezignoval a to zcela záměrně. Je to zdravý občanský postoj, který ale u lidí, kteří se neustále ohánějí „občanskou společností“ naráží na odpor.
A to proto, že heslo „občanská společnost“ není nic jiného než pokus získat moc jinými prostředky než volbami. Loňská prezidentská volba to jasně ukázala. I když se příznivci Karel Schwarzenberga zdáli v médiích v úžasné převaze, prostý lid je přehlasoval.
Krásně to vystihl kolega Martin Schovanec v půvabném článku Vaříme s Milošem Zemanem.To je totiž skvěle naspaná přirovnání toho, co nám jednotliví politici a hlavně Miloš Zeman nabízejí k „jídlu“.
U Miloše Zemana jsou dvě věci, za které je tepán. Zaprvé „nedrží basu“ s idiotskými názory USA, které naše politické vedení tupě papouškuje. Já si ale myslím, že právě tím on plní svou prezidentskou přísahu – jedná v zájmu národa.
A zadruhé mu bylo šíleně vytýkáno, že doslova, i když s chybnou výslovností, přeložil vulgární název vulgární skupiny. Slovo „bunda“ (všichni víme o jakou mezinožní bundu jde) vzbudilo příšerný kravál, i když to je slovo zcela běžné, ale ve společnosti neužívané.
Dobře, byla to cílená, dobře promyšlená, ale možná překombinovaná provokace. A teď si představte, zcela hypoteticky, že by si nějaká ruská dobrovolnická skupina dala v ruštině na svůj štít nápis: „Ujebte ty ukrajinské k*ndy k smrti“ (v azbuce to neumím).
Myslíte si, že kdyby Miloš Zeman tento nápis v Hovorech z Lán doslova přeložil a doslova použil v přímém přenosu i ten „ženský pohlavní úd vulgárně“, tedy onu již proslulou bundu, že by se kvůli jednomu takovému výrazu strhla taková mela?
Pochybuji o tom.
Zdroj: Blog autora