Lékaři použili nedávné výzkumy španělských kolegů a vytvořili speciální záplatu na základě bezbuněčného kolagenu, do něhož zabudovali bílkovinu FSTL1. Tato látka z epikardiální tkáně je schopna obnovovat buňky srdečního svalu. Plán byl jednoduchý: záplata má zlepšit regeneraci současných buněk a stimulovat růst nových.

Takový přístup se vyplatil: prasečí srdce se rychle hojilo a celkově fungovalo lépe. Podobné výsledky přinesly i pokusy na myších. Vědci slibují, že v nejbližších dvou letech začnou provádět klinické zkoušky i na lidech. Jestliže bude vše probíhat úspěšně, podstatně to změní situaci se srdečně-cévními onemocněními, která dnes vůbec není růžová.

„Statistika uvádí, že na následky srdečně-cévních onemocnění umírá 56 procent lidí. Tento ukazatel je typický pro všechny rozvinuté země Evropy, ale v Rusku umírá více — ročně kolem jednoho milionu lidí," říká akademik Jurij Bělenkov, ředitel kliniky nemocniční terapie První státní lékařské univerzity I. M. Sečenova, doktor lékařských věd.

Nejvíce nebezpečnými onemocněními jsou vysoký tlak a ateroskleróza včetně akutního infarktu myokardu a ischemické choroby srdeční. Podle akademikových slov následkem těchto nemocí umírá 90 procent pacientů s nemocným srdcem.

Rizikovou skupinu tvoří ženy starší 45 let a muži nad 35 let. V organismu začíná docházet k hormonálním změnám a nemoci spojené se srdcem jsou překonávány mnohem složitěji.

V poslední době pozorujeme značný pokrok v léčení srdečně-cévních onemocnění. Například pracovníci Spolkové vysoké technické školy v Curychu vytvořili pomocí 3D-tisku zcela funkční umělé srdce a mezinárodní skupina vědců vytvořila implantovatelné pouzdro pro srdce, které pomáhá pumpovat krev. Prevence však stále zůstává nejúčinějším prostředkem boje proti infarktu a ischemické chorobě srdeční.

Pouhých dvacet minut rozcvičky denně ochrání srdce, kosti a svaly před poškozením a značně sníží riziko infarktu a cévní mozkové příhody, a dvě hrsti ořechů týdně sníží pravděpodobnost vzniku srdečně-cévního onemocnění téměř o čtvrtinu. V nedávném výzkumu vědci z Německa a Velké Británie ukázali, že čtyři šálky kávy týdně mají blahodárný vliv na aktivitu srdečních buněk a jejich schopnost obnovy při infarktu myokardu a také pomáhají bojovat proti cukrovce.

„Existují geneticky pevně determinovaná srdeční onemocnění. Například hypertrofická kardiomyopatie nebo hypercholesterolemie. Viděl jsem takové případy ve své praxi, je to nevelká část srdečně-cévních onemocnění. Dále jde o geneticky podmíněné predispozice. Například jestli měla babička a maminka vysoký tlak, vnučka bude mít samozřejmě také sklon k tomuto onemocnění. Ale to neznamená, že opravdu onemocní. Pokud však bude vést nesprávný způsob života, špatně se stravovat, nebude o sebe pečovat, s pravděpodobností 90 procent také onemocní," vysvětluje akademik Bělenkov.

Zdroj: nature.com