V roce 2018 si připomínáme výročí právě těch Dnů zrady, ke kterým došlo před osmdesáti lety.

Jak vnímáte Vávrův velkofilm a myslíte si, že by jej mohla vysílat i třeba Česká televize?

"Je zřejmé, že film odpovídá době, ve které byl natočený a ve většině natočených historických události  je věrohodný. Vávra vždy dbal stejně jako u filmů, které natáčel podle Jiráska o husitském hnutí,  na přesný popis rozhodujících historických událostí. Jsem přesvědčený, že  tomu tak bylo i u Dnů zrady. Že jej nevysílá Česká televize? Co chcete, když film o nacistickém generálovi uvede na druhém programu před dokumentem  o Edvardovi Benešovi," odpověděl na otázku k filmu Dny zrady Radim Valenčík.

On a ještě spisovatelka Lenka Procházková, historička Marie Neudorflová a další se zúčastnili setkání se zástupci médií před  chystaným  mítinkem nazvaný  Přízrak Mnichova se vrací – My proti všem.

"Ano, tehdy to byly Dny zrady a my nyní podobnou zradu prožíváme opět, když se plánovitě zapomíná na desetisíce spoluobčanů, kteří  po podepsání Mnichovské dohody byli vyhnáni z území Sudet, kde se narodili a dlouho žili společně s Němci, do vnitrozemí. Naopak se připomíná opačné vystěhování Němců po válce ovšem na základě rozhodntutí velmocí, jejíž zástupci podepsali Postupimskou dohodu," řekla spisovatelka Lenka Procházková.

Jinak  Pražané  se  mohou v neděli 30. září 2018 další názory na výroční téma dozvědět na  mítinku spolku Alternativa zdola, občanské iniciativy Ne základnám, Strany demokratického socialismu a Nezávislých médií nazvaného Přízrak Mnichova se vrací – My proti všem. Vystoupí na něm spisovatelka Lenka Procházková, historička Marie Neudorflová aj. Zahájení je v 17 hodin na Václavském náměstí.

Další akci pořádá v Praze i Český svaz bojovníků za svobodu zve v pondělí 1. října 2018 od 13 hodin na pražském Masarykovo nádraží, kde se u pamětní desky vyhnaných Čechů a antifašistů uskuteční, tak jako každoročně, pietní vzpomínka. Na toto nádraží totiž v dramatických dnech podzimu 1938 přijížděly vlaky s lidmi, kterým teror henleinovců a nastolené nacistické pořádky po mnichovské dohodě znemožnily život v jejich domovech v československém pohraničí.