Pak vás proud bohužel vyvrhne, naštěstí jenom na chviličku, mezi prosté lidi. Ti divní lidé jsou tam namačkaní, někteří dokonce leží na zemi a vy, krásně navonění a svěží z rychlého check-inu, ta trošku smradlavá a nešťastná lidská stvoření nakonec ostentativně musíte překračovat. Zacpete si nos a vydechnout můžete až po několika stech metrech luxusního salónku Etihad lounge, což je druhý v linii, neboť ten první zrovna předělávají, asi ho vykládají devadesátidevítikarátovým zlatem. Tam je to fajn. Říkají vám příjmením, což ještě vylepší o několik desítek minut později v letadle, kde vám již říkají křestním jménem, což se stevard, který vás má na starosti, zřejmě učí 90 minut před odletem včetně toho, kdo na jaké sedačce sedí a možná má k dispozici i vaši fotku z registru CIA.