Ze současného vývoje v Afghánistánu, jehož zasvěcenou analýzu podal v Protiproudu Boris Džerelijevskij jako „Afghánské paradoxy„,  lze usuzovat, že v této zemi už brzo, po 17 letech od úspěšného zásahu US Army proti Tálibánu v operaci s názvem “ Trvalá svoboda“, se Afghánci sami domluví na mírovém urovnání. Po nenápadném odchodu našich vítězných NATO/USA armád tam po nich zůstane trvalá svoboda s Tálibánem. A trvale vedlejší škody v podobě nesčetných civilních obětí.

Jaké to bude řešení, můžeme soudit nejen z uvedené analýzy, ale mohli bychom ho předvídat při znalosti moderních dějin této země, které nám poskytuje kniha, jež napsal Miroslav Belica: „Praha na hřbitově metropolí. Čtyřicet let spojencem v afghánských anabázích“, kde jsou tímto zkušeným diplomatem velmi čtivě popsány.

Máme se připravit na ještě poutavější politicko-mediální hity než bylo nechutné citové vydírání, které předvedla jedna lidovecká bruselská figurka, postižená kariérismem a klimakteriem současně?

Nepůjde totiž o sirotky, ale o naše afghánské spolupracovníky, které lze výstižněji označovat jako „naši místní kolaboranti“. Půjde o lokální politiky, policisty, úředníky a vojáky nejen v Afghánistánu, ale i v ostatních islámských státech, kde už dlouho instalujeme liberální demokracii a prosazujeme západní hodnoty a oni v tom pomáhají. Najde se mezi nimi i nejeden, kdo si na západní hodnoty jako alkohol, všudypřítomná korupce a sexuální vymoženosti doopravdy zvykl. Co s nimi bude, až US army a její spojenci Afghánistán opustí?

V Kábulu se Pride pochod konat nebude. Ani me#too neproběhne při volbě presidenta. Genderová aktivita nebude úspěšná i kdyby na ni šlo z EU a od Sorose sebevíc peněz, protože neziskovkám v Afghánistánu pšenka prostě nepokvete. „Člověk v tísni“ s panem Pánkem tam nebude v tísni, protože tam nebude vůbec.

Pokud domyslím závěry analytika, doplněného zkušeností s moderními dějinami Afghánistánu popsanými českým diplomatem, tak nutně proběhne hromadný útěk všech výše uvedených našich loajálních místních spojenců, jinak řečeno kolaborantů. Kam? Do bezpečné náruče západních exportérů liberální demokracie, vůči kterým byli loajální. Tedy budou směřovat do členských zemí NATO, místními jazyky řečeno, budou následovat agresory či okupanty.

Vzpomeňte si, co se dělo s kolaboranty v minimálním měřítku u nás po osvobození v r.1945. V „minimálním“ ve srovnání s tím, co se bude dít v Afghánistánu. Snad ještě máme v paměti ty, co kolaborovali v Afghánistánu se Sovětskou armádou a režimem, který chránila. Jejich životnost se dala odhadnout v řádu hodin, maximálně dnů. Vzpomeňme na osud Hafizullaha Amina a všech kolem něho, sotva Sovětská armáda odešla.

Těm lidem půjde po odchodu US Army i jejich spojenců o život. Určitě se jim nedostane slušného zacházení. Podejte jim, vy všichni vyznavači evropských hodnot, pomocnou ruku! A odvolejte se na křesťanství, byť se k němu EU s ohledem na svůj multikulturní liberálně demokraticky charakter odmítá hlásit.

Mezi těmi, které k nám budeme brát, nebudou sirotci, leda po US/NATO armádách a poradcích. Jsou to tvrdí lidé a mnozí to umí s kalašnikovem i M16. Jen svůj boj prohráli, protože proti nim stála v Afghánistánu, tak jako v dalších islámských státech, většina obyvatelstva, se svou vírou a kulturní identitou. Je vsak pravděpodobnější, že se tentokrát mediálně nerozehraji zrůdné politicko vyděračské čachry, jak se dělo v případě zmíněných sirotků, ale spíš půjde o dobře utajené transporty osob, chráněných z bezpečnostních důvodů, s krycí identitou.

V USA s tím mají zkušenost už dlouho, například při ochraně mafiánských práskačů. Naši afghánští kolaboranti, až budou u nás, budou mít podobně chráněnou identitu, tak se s nimi u soudu popotahovat nebudete, kdyby vám čirou náhodou něco spáchali nebo se něčeho, jistě nechtěně, dopustili. Občanů se nikdo ptát nebude, zda je u nás chtějí nebo ne. Ani ty naše kulturní osobnosti nás nebudou muset prosit a vyzývat, abychom je přijímali a stydět se za nás, xenofoby, že o ně nestojíme.

NATO má vůči těmto lidem morální závazek a je povinno je ochránit. I naše republika musí plnit závazky vůči NATO. Dlužno dodat, že SSSR naši armádu do své afghánské anabáze tehdy nezatáhl, přestože jsme byli s ním ve Varšavském paktu, který ovládal. Jen o účast na Olympijských hrách jsme přišli.

Třeba budou jednou afghánští spolupracovnici našich armád – jistě perspektivně – chránit liberálně demokratické hodnoty v Bundeswehru nebo rovnou v Macronem napoleonsky plánované „Grand Arme“, tedy Evropských ozbrojených silách, vybudovaných paralelně s NATO. Vždyť i ty současné evropské ozbrojené síly jsou personálně podvyživené. Aspoň Trump si to myslí a Němci i Francouzi mu dají nakonec zapravdu. NATO musí chránit celý svět, Macronova „Grand Arme“ bude chránit především EU a lokální liberální demokracie, například v Maďarsku nebo Polsku. Prosazování pravidel liberální demokracie musí být přece podloženo silou, nejen výhrůžkami.

Liberální demokracii je v EU třeba chránit před Orbánem, Le Penovou i Kaczynským a dalšími. „Vstanou noví extremisti“, můžeme parafrázovat jednoho našeho prezidenta-spisovatele. Každá ruka bude potřebná. U nás je péče o liberální demokracii prozatím v dobrých rukou pražských intelektuálů, lidskoprávních neziskovek, herců a zpěváků i veřejnoprávní TV. Ale jiné evropské liberálně demokratické státy bez Macronovy Grand Arme xenofoby a extremisty dlouhodobě jen s obtížemi udrží na uzdě. Prý dokonce hrozí fašismus a totalita, díky pochybným volbám jejich zaostalých občanů. Když to slyšíme z veřejnoprávní TV, tak to asi bude pravda.

Vyřešíme jedním vrzem dva problémy. Jak integrovat naše afghánské kolaboranty i jak zachránit v EU liberální demokracie. Říše římská si na svou obranu také najímala barbary a Římanům se to vyplatilo, když ti fousáči římské hodnoty bránili. Historie magistra EU. Ostatně Francie má své zkušenosti s cizineckou legií, která v koloniích své úkoly plnila skvěle.

Jaký je rozdíl mezi sirotky a jinými běženci, kteří se s obtížemi přes moře k nám dostali a těmi novými, kteří se k nám teprve dostanou z Afghánistánu? Myslíte si, že se současní islámští spolupracovníci naší armády a celého NATO budou z Afghánistánu plahočit po zemi k nám pěšky? Ani náhodou! Nejsou to žádná batolata, leda byste to české slůvko odvodili z anglického Battle. Na rozdíl od paní Šojdrovou požadovaných 50 osirotčených batolat jich bude o nějaký ten řád víc.

Jak proběhne – jistě hypoteticky – řešení těchto našich ohrožených afghánských kolaborantů? Naši spojenci v NATO, USA disponují v Afghánistánu obrovským letištěm v Bagramu a nemenší základnou Bond Steel v Kosovu, které spíše kvůli založení teto vojenské báze než před údajnou genocidou balkánských muslimů ustavila Madeleine Albrightová.

USA disponují velkokapacitními transportními letadly. Letecký provoz mezi Bagramem a Bond Steel jen několikrát vzroste. Uvažuji stále hypoteticky. Byl by to přece zločin, ponechat své lidi v Afghánistánu jisté smrti napospas. To není hypotéza, ale fakt.

Budete se divit, když se to černými plnovousy a burkami i v naší české kotlině zahemží víc než dosud a ministerstvo vnitra vám bude nadále tvrdit, že azyl poskytlo sotva tuctu migrantů. A Andrej Babiš může nadále vykřikovat, že nevezmeme ani jednoho. Závazek je však závazek.