Zprávy z Německa k nám sice průběžně přicházejí, ale podle mého názoru nikoliv v celém kontextu. Toto se snažím napravit a musím k tomu dodat, že z většiny čerpám pouze z alternativních zdrojů. Nejsem žádný politolog, ale všímám si tamějšího vývoje již dlouhodobě a mám za to, že se věci dávají do jakéhosi dosud trochu nepředvídatelného pohybu. Zkrátka něco visí ve vzduchu. Jde mi o to, aby to bylo trochu srozumitelné i našincům, aby se nikdy neopakovaly hrůzy kolem poslední války, abychom zavčasu chápali, oč jde, případně se připravili na změny, anebo dokonce, ty změny sami požadovali. Na semináři v Litoměřicích mě obzvláště zaujalo, co řekl profesor Staněk a zmínila jsem to v minulém článku. Na zásadní změnu ve společnosti chybí 5 % populace. Možná přispěje také vědomí, že se i jinde něco za zavřenými dveřmi děje. Mám v úmyslu ty dveře pootevřít, protože je také obecně známo, že v jednotě je síla. Německo již dnes neznamená fašismus a nacismus, i když nás o tom v poslední době média nějakým překrouceným způsobem neustále utvrzují. Historii vymazat nejde, jde se s ní jen upřímně vyrovnat, poučit se z ní a pochopit souvislosti. Nelze vše paušalizovat. Vládní a stranický establishment dnes není demokratická reprezentace Německa, jsou to jen dobře placení byrokraté, kteří využívají média (za nimiž stojí mediální koncerny) a ta zcela účelově štěpí jednotu národa. Navíc k tomu protěžují globalistickou politiku migrace směřující proti vlastnímu národu, bez jakkoliv prezentovaného cíle.
A proč Nová republika? Protože okolo ní jsou lidé, kteří moc dobře chápou, že mnohé věci jsou špatně, nebo jdou špatným směrem, právě jak také na konci uvádím několik myšlenek prof. Mausfelda. Také s mnohými představiteli mírových demonstrací posledních let v Německu sdílím to (o tom více v následující části III.), že to již není tolik o tom, zda je to napravo nebo nalevo, jde totiž o víc a také jde o osobnosti, které to dokážou nejen chápat a pojmenovat, ale také zprostředkovat. Bez pochopení, bez rozlišování se totiž můžeme zcela ztratit v chaosu, v nepochopení nebo v nenávisti. Toho již dnes není lidstvo hodno. Proto bude také následovat několik dalších dílů, které trochu přiblíží dění několika posledních pár let a alternativu, která v současné době v Německu působí.
Ale zpět k tématu. O víkendu jsem zase jednou brouzdala po německých alternativních webových portálech a musela jsem konstatovat, že mě vůbec nepotěšily, tak ani já vás dnes moc nepotěším. To co jsem vybrala, abych trochu přiblížila je neutuchající téma uprchlíků a jejich v našich evropských podmínkách zcela nestandardních činů. Vracím se tak trochu k minulému tématu a na příchod uprchlíků bychom měli nahlížet jako na jakýsi předstupeň globální migrace.
Jedná se zejména o výsledky velké uprchlické vlny z Blízkého východu z roku 2015, kdy se doslova během několika měsíců do Německa přivalilo cca 1,5 miliónů uprchlíků. Podle informací mnohých alternativních médií (pozn. již slyším J. Jandu – „dezinformačních“) tato vlna de facto trvá potají doposud, nově obohacena o uprchlíky z Afriky. Podle těchto médií se i nadále po celých autobusech rozmisťují další a další, zejména do bývalé východní zóny. Čtu o tom i v celé řadě komentářů pod různými články na toto téma. Lidé se očividně za stávající situace začali na některých alternativních webech vzájemně informovat, právě prostřednictvím těchto komentářů, o tom, co se kde děje, jak se kde uprchlíci chovají, ale také např. kudy právě projíždí vojenské transporty nebo co se odehrává v okolí vojenské letecké základy Ramstein (pozn. občas mi to již připomíná nějaké konspirační sítě hraběte Sandorfa, a když to bude pokračovat s omezováním svobody slova, dojde možná i na ty poštovní holuby a šifrovací mřížky, čtenáři románů určitě znají).
Místo zabití Sussanny F. |
Vrah Susanny Iráčan Ali Bašar |
Oběť Mia Valentin a vrah - Afghánec Abdul Mobin D. |
Jde jen o nejznámější kriminální činy, které se udály v posledním roce v Německu, a které se nepodařilo médiím ututlat.
Podle článku, zveřejněném na stránkách Contra magazinu viz ZDE (pozn. je již z roku 2017), jsem se dočetla, a četla jsem o této problematice i jinde, že cca 60 % z 1 miliónu azylantů vzhledem ke svým dřívějším zkušenostem z válečných zón, chudoby aj. náchylné k psychickým onemocněním. Přispívá k tomu také zcela jiné kulturní prostředí a jazykové bariéry. Následkem jsou deprese, psychosomatická onemocnění, afektivní reakce a různé disociální poruchy, problémy se spaním, strach atd. Veřejná média a politici však tuto problematiku spíše zamlčují. Potřebných terapeutů je však v Německu dlouhodobě nedostatek a je zcela běžné, že na termín se čeká minimálně okolo půl roku. Navíc terapie jsou dlouhodobé, tedy drahé a vliv má i jazyková bariéra.
Když dnes přijedete do nějakého německého města, často v jejich centrech vidíte poflakující se skupinky jen tak zevlujících tmavých mladíků. Očividně nemají co na práci. Dělají pak činy, jaké dělají. Připomíná mi to, že s takovými, kteří se nechtějí aktivně integrovat do německé společnosti, německé úřady postupují ve stylu školy v Summerhillu. O této škole ve Velké Británii jsem četla v jedné knížce psané přímo o ní již velice dávno. Je to internátní škola, vzdělání je spíše přizpůsobeno dítěti a funguje jako demokratické společenství. Provoz a vše ostatní je projednáváno na školních shromážděních. Žáci mohou dělat, co chtějí, a pokud nechtějí, nemusí se žádného vyučování vůbec účastnit. Vychází se v této koncepci z toho, že to nicnedělání je po nějaké době přeci jen přestane bavit a začnou se sem tam objevovat na některých předmětech a něco je snad zaujme i do budoucna. Úspěch pak většinou mají s nějakými uměleckými nebo manuálními činnostmi. Můj dojem z knihy byl ten, že slouží především k „uklizení“ rozmazlených „spratků“ s lepších rodin. No, jestli to ti Němci také tak nedělají s těmi mladými uprchlíky a čekají, až je to nicnedělání přestane bavit?
Příchozí migranti v Německu |
Aby toho nebylo dost, ani další zpráva není o moc pozitivnější, viz ZDE. V Essenu byl v jednom baru vyzván policisty 17ti letý mladík k předložení dokladů, ten to odmítl a dal se na útěk, při kterém policistka po jeho kopnutí do rozkroku upadla, když se zvedla, v kopání včetně do podbřišku útočník pokračoval. Po jeho zadržení se do policejní služebny v centru města přiřítili členové jeho klanu, otec a bratr a vyhrožovali tím, že zmobilizují celou rodinu. Jen s velkou námahou byli ze služebny vytlačeni. Zmíněná policistka následně musela nastoupit na neschopenku.
V této souvislosti jsem také objevila informaci Spolkového kriminálního úřadu (BKA), zveřejněnou hned na několika alternativních blozích, podle které cca 200 000 osob v Německu přísluší k tzv. arabským klanům (pozn. jedná se také o turecké klany). Lidé z těchto klanů jsou velmi dobře organizovaní a své živobytí si opatřují z většiny organizovanou kriminalitou. To také částečně potvrzuje pohřeb zavražděného Nidala R. v Berlíně, na kterém se sešlo celkem 2 000 příslušníků jeho klanu. Obecně si tyto klany vydělávají krádežemi, vývozem ukradených aut do zahraničí, drogami, obchodem s lidmi, prostitucí a nezastaví se ani před vraždami. Na svou stranu získali také mnohé z uprchlíků po roce 2015. Tyto početné arabské rodiny z většiny pocházejí z jihovýchodu Turecka, později emigrovali do Libanonu, a když se tam rozzuřila občanská válka, tak se plíživě přesunovali do Německa. Jiný zdroj také uvádí, že se celá řada Libanonců z Organizace pro osvobození Palestiny přesunula z bývalé NDR do západní části.
Ale již konec „černé kroniky“!
Willi Wimmer |
Není tak vůbec divu, že mnozí a nejen na alternativě, celou situaci považují za naprosté selhání kancléřky, když otevřela hranice islámským bojovníkům a zločincům. Zároveň se také začíná projevovat selhání justice a právního státu, protože i soudci jsou jen lidé s rodinami a kdo je dostatečně ochrání před nějakými cizími klany. Do budoucna budou mít vysloveně riziková povolání a nejen oni. Také policistky, jak se ukazuje nejen ve výše zmíněném případě, nemají šanci zvládat některé situace a doslova každý mladý kriminálník jim uteče. Dá se říci, že Němcům již mnoho problémů přerůstá přes hlavu a to i přes to, že mají již desetileté zkušenosti s imigranty zejména z Turecka (pozn. dnes se ukazuje, že jejich přijímání probíhalo především na důrazný požadavek ze strany NATO, aby došlo hospodářskému růstu v té době země velmi zaostalé a mohli ho tak účinněji zapojit do tohoto útočného spolku a odvrátit ho zavčasu od případného přiklonění se k tehdejšímu SSSR). Nezvládnutá situace okolo arabských klanů působících v Německu může být s velkou pravděpodobností důvodem, proč stále nedochází v masovém měřítku ke slučování rodin. Tj. aby dalšímu rozšiřování klanů alespoň částečně zabránili. Věc to ale také neřeší, protože následkem jsou hordy mladých násilných mužů.
Mám tak pocit, že i Globální migrační pakt uvažuje ve stejných intencích, jako bylo v případě Turecka. Tedy zjednodušení migrace, čím rychlejší integrace do sociálních systémů, každý příchozí hned obdrží bankovní účet, kartu, mobil (takto to bylo i u uprchlíků výše zmiňovaných), ti pak budou posílat peníze do svých domovských států a snad jako i v případě Turecka dojde k jejich hospodářskému růstu a širším možnostem exportu z vyspělých imigračních zemí do těchto chudších. Někde jsem dokonce četla, že migrace bude představovat „demografickou dividendu“. Jen to nikdo asi nepropočítal přesně. Lidé budou přicházet z jihu na sever a kapitál bude odtékat na jih. Velké množství zemí se více přikloní k západu. Tedy tři mouchy jednou ranou. Výsledkem bude fungující migrační cyklus. A finální cíl? Je to možná celosvětové vyrovnání životních podmínek lidstva? Nebo nevyhnutelný kolaps sociálních struktur dnešního západu?
Profesor Rainer Mausfeld |
Lidé již začínají podvědomě chápat, že to celé nějak vázne, že ten systém kolabuje, a že proklamovaná demokracie je pouze simulací demokracie resp. iluzí demokracie. Pravá demokracie musí být navázána na spodní struktury, ukazuje se však, že vše směřuje jen k byrokracii a oligarchizaci. Mnozí lidé tak začínají cítit, že jsou ponecháni svému osudu, je s nimi jednáno nespravedlivě a jsou pouze obětí něčího rozhodování, jsou pak rozčarovaní a běsní. Děje se to zejména na východě Německa. Nějaká řešení dnes v Německu nabízí pouze pravice stavějící v tom zmatku nejvíce na zdůrazňování domoviny a půdy, s čímž se nakonec mohou ztotožnit mnozí z těchto tápajících.
Současná politika vytváří spíše atmosféru strachu, nejistoty, neoliberálové se představují v mnohém jako zcela flexibilní. Lidé ale potřebují, aby děje byly odhadnutelné, aby mohli plánovat. Profesor Mausfeld je přesvědčen, že nebezpečí skutečného extrémního pravičáctví nehrozí. Pravicový extremismus je pak využíván ve smyslu „my dobří musíme proti němu držet pohromadě“. Co je pro tyto struktury elit podle profesora Mausfelda nebezpečné, jsou lidé, kteří chtějí věcem přijít „na kloub“, proč se věci tak a tak odehrávají. Tito často cítí bezmoc a bezvýchodnost, navíc skutečnost sociální nerovnosti. Vidí, že kapitalismus prostě nefunguje a dochází k sociálnímu a ekonomickému zničení. Podle Mausfelda kapitalismus v současnosti krachuje silněji, než to postihlo socialismus. V jeho případě se dalo říci, že nikdy vlastně skutečně nefungoval, protože se nemohl rozvinout za férových podmínek.
Naopak mnozí, kteří se cítí v současném „statutu quo“ dobře, komfortně, mají tendence tento stav přeceňovat. Profesor Mausfeld je toho názoru, že každá změna musí přijít ze zdola, lidé musí tvořit různá společenství, musí hledat chyby současného systému, hledat kreativní řešení. Obrovskou úlohu při tom hrají dnešní alternativní média a různé iniciativy. Říká dále, že si dnes vůbec nestojíme špatně. Může to však trvat ještě desetiletí, než ke změnám dojde. Centra moci se totiž poučila z historie, reagují tak rychle a hledají nové cesty pro prosazení svých plánů a cílů. Podle profesora Mausfelda je tudíž velmi důležité provádět analýzu jejich moci, jejich struktur pro důkladné porozumění, protože „dokud dobře nepoznáš nepřítele, zapomeň na to přemýšlet o nové budoucnosti!“. Říká také, že je nějaká reprezentace moci potřebná, ale musí být vždy navázána na spodní struktury, ale hlavně musí být vytvořen systém jejich důkladné kontroly. Navíc již 100 let tyto struktury velmi účinně využívají kontrolu vědomí, k tomu uvedl, že ještě dnes cca 40 % lidí stále věří médiím. Média navíc nově zvolila taktiku, že pouze jimi „certifikované“ informace jsou pravdivé, vše ostatní jsou tzv.“ fejky“.
Důležité je také ve volbách nevolit ty politiky, kteří jsou zodpovědní za současnou situaci a hlavně mít cíl, kterého se chce dosáhnout.
Profesor Mausfeld v závěru rozhovoru říká, že v dopisech, které dostává v obrovském množství od lidí, vidí, že zejména starším lidem jde o budoucnost dětí a vnuků. Mají zájem něco dělat, on v nich vidí velký potenciál, protože jsou méně indoktrinováni, mají větší přehled a souvislosti více chápou. A i když mnozí nejsou nijak intelektuálně zdatní, většinou to cítí dobře.
Rovněž uvedl: „Nikdy jsme nebyli v tak zmatené situaci“.
Jsou to všechno ukázky toho, jak hluboce Německo kleslo.