Kupříkladu jednoho dne bylo potřeba někam odložit vysloužilou francouzskou političku, i dala se jí funkce ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF).

O Francouzích je sice známo, že konzumují šneky a žabí stehýnka, rádi dovolenkují a rádi stávkují, ale zrovna v MMF nejspíš lidé pod francouzskou šéfkou dovolenou neměli, ani nepamatují, protože jak jinak si vysvětlit, že to už nemohli a nemohli vydržet a rozhodli se udělat si dovolenou přímo během zveřejňování své pravidelné ekonomické prognózy. I nezveřejnili tentokrát svou prognózu ve svém sídle v USA, nýbrž nechali si zaplatit hezký výlet a svou prognózu slavnostně zveřejnili až na slunném Bali. (Koneckonců z cizího krev neteče, tak proč by necestovali?)

Prognóza to ovšem není milá. Ve srovnání s jarní prognózou z dubna Fond snížil svůj výhled pro globální hospodářský růst na letošní i příští rok. Globální ekonomika teď podle něj poroste v obou letech o 0,2 procentního bodu pomaleji. Podobně jako další a další instituce MMF varuje, že je před námi mnoho „nepříznivých vlivů“. Největším strašákem je podle MMF obchodní válka mezi Čínou a USA.

Podle černého scénáře by globální ekonomika jen a pouze kvůli vystupňované obchodní válce v roce 2020 ztratila 0,8 procenta proti situaci, kdyby se válka nekonala. Nejvíc by tratila Čína, která by proti stavu bez obchodní války odepsala 1,6 procenta HDP. USA by na tom byly „lépe“, ztratily by jen 0,9 procenta HDP - Američané totiž nevyváží do Číny tolik jako Čína do USA. (Nějak mi uniká, kde je to slavné America first, když i USA obchodní válkou ztrácejí. Ale možná to pan Trump myslel tak, že krvácet budou všichni, jenom jeho Amerika bude krvácet míň než ti ostatní...?)

Na varování z dílny USA se můžeme dívat dvojí optikou.

Buď můžeme být lehce otrávení, že ekonomické vyhlídky se zhoršují, ale nadšení, že stále ještě se nám bude podle prognózy dařit.

Anebo si můžeme říct – a to je můj názor - že v MMF jsou hlavně vysloužilci a keckové. Když přicházela poslední velká krize v roce 2008, očekávalo MMF globální růst o 4,9 procenta a realita byla 0,1 procenta. Plusovou hodnotu zachraňoval jen třetí svět. Jinými slovy, máme zkušenost, že MMF prognózy moc nevycházejí. Tím se mu nechci nijak vysmívat. Tím chci jen říct, že ani MMF se nesmí brát za slovo. Dělat prognózy je těžká disciplína: Spíš než přesné číslo je důležitý trend.

A právě trend je jasný: Globální ekonomika zprudka ztrácí dech. Každý, kdo není slepý, to vidí. Například německá vláda minulý týden snížila odhad růstu ekonomiky pro letošek z 2,3 procenta na 1,7 procenta. Podniky podle ministerstva hospodářství nedávají na investice dost peněz, protože jim chybějí kvalifikovaní pracovníci. To samé vidíme i jinde v Evropě. Italská vláda snížila výhled letošního růstu na 1,2 procenta ze 1,5 procenta. A tak bychom mohli pokračovat.

Také české instituce už přistoupily ke zhoršení výhledu. Naposledy v létě. Ministerstvo financí zhoršilo výhled růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,2 procenta (z 3,6 procenta) a příští rok na 3,1 procenta (z 3,3 procenta). Podobně svůj odhad zhoršila i Česká národní banka. Překvapivě nejblíž pravdě je tentokrát podle mě Evropská komise (!), a přesto i ta je stále moc optimistická - podle její letní prognózy by se měl český hrubý domácí produkt (HDP) letos zvýšit jen o 3 procenta a příští rok o 2,9 procenta.

Jenomže všechny tyhle oficiální odhady jsou zcela odtržené od reality.

Poslední data Českého statistického úřadu říkají, že ekonomika roste meziročně jen o 2,4 procenta a výrazně zpomaluje růst. Kdyby se měla oficiální očekávání naplnit, musela by tedy ekonomika otočit trend a z ničeho nic zase začít růst! To je krajně nepravděpodobné. Poslední čísla z českého průmyslu ukazují prudké zpomalování. Německý průmysl dokonce klesá už tři měsíce v řadě. Není kde brát nové zaměstnance, volných pracovních míst je aktuálně o 92 tisíc více než nezaměstnaných.

Takže když si to shrneme:

Zaprvé zahraniční instituce jsou ohledně českého růstu pesimističtější než naše domácí. Ty se asi bojí říct pravdu narovinu.

Zadruhé všichni postupně snižují odhady. (A nejspíš i MMF svůj výhled za půl roku znovu zhorší.) Jenomže s tak mizerným růstem český státní rozpočet nepočítá.

Zatřetí všechna tahle oficiální čísla jsou nejspíš ještě moc optimistická. S tím rozpočet nepočítá už vůbec.

Začtvrté z toho plyne, že zatímco vláda počítá v příštím roce s deficitem státního rozpočtu kolem 40 mld. Kč, bude ve skutečnosti ještě větší. Ministerstvo financí Kocourkova bude opět zaskočeno jak silničáři prvním sněhem.

Markéta Šichtařová