Dokázala také získat detailní záběry této planety, které vědci nikdy předtím neměli k dispozici. Před přeletem této kosmické sondy kolem Jupiteru, se NASA a CIA ve spolupráci se Stanfordovou univerzitou podíleli na tzv. dálkovém pozorování.

Můžeme ho definovat několika způsoby. Je to schopnost lidí popsat vzdálenou zeměpisnou polohu až několik stovek tisíc kilometrů daleko (někdy i více) od jejich fyzické polohy.

Pan Ingo Swann dokázal úspěšně popsat a prozkoumat prstenec kolem Jupiteru, o němž vědci dosud vůbec nevěděli.

Zjistili to až před prvním průletem kosmické sondy Pioneer 10 kolem Jupiteru, která potvrdila, že prstenec skutečně existuje.

Tyto výsledky zveřejnili před objevením prstenců. Po tom, jak Ingo úspěšně prozkoumal prstenec Jupitera, vědci zjistili, že rozpozná fyzické předměty ukryté v obálkách, které se nacházejí pár stovek kilometrů daleko.

„Úspěšná replika tohoto typu dálkového průzkumu v nezávislých laboratořích přinesla značný vědecký důkaz o skutečnosti tohoto fenoménu. K těmto výsledkům se přidalo zjištění, že roste počet lidí, kteří prokazují vysoce kvalitní dálkovou projekci, často na jejich vlastní překvapení. Zaměstnanci CIA se na ní účastní jako diváci, aby kritizovali protokoly. Úspěšně vytvořili cílové popisy dostatečně vysoké kvality, aby umožnili porovnávání popisů s cíli nezávislých expertů.“ – Harold Puthoff, PhD, Stanfordova univerzita

„K určení toho, zda by vzdálený pozorovatel měl mít u objektu pozorování nějaký záchytný bod (jakýsi maják), Swann doporučuje vzdáleně pozorovat Jupiter před plánovaným přeletem sondy Pioneer 10 americké NASA. Na jeho překvapení (a také naše) objevil kolem Jupiteru prstenec. Napadlo ho, jestli náhodou omylem nepozoroval Saturn. I naši astrologové se o to velmi nezajímali, dokud průlet neprozradil, že neočekávaný prstenec ve skutečnosti existuje.“ – Harold Puthoff, PhD, Stanfordova univerzita

Je pozoruhodné přemýšlet nad těmito rozšířenými lidskými schopnostmi a čeho jsme schopni.

Zároveň je rozumné přemýšlet nad tím, kolik informací se odmítá, utajuje a ukrývá před lidskou rasou.

Proto můžete uvažovat, jaké další informace tam venku zůstávají tajné, o kterých ještě nevíme a jaké jiné pravdy odhalil program dálkového průzkumu.

Zde uvádíme citát z Ingové knihy s názvem „Penetrace“, v níž se detailně věnuje tomuto fenoménu, který nebyl zdokumentován v literatuře citované v celém článku.

„Jedna věc je přečíst si o UFO a hmotě v novinách nebo knihách. Jiné je poslechnout si fámy ohledně armády nebo vlády, které mají zájem o takové záležitosti, fámy, které říkají, že zachytili mimozemšťanů a porazili cizí vesmírná tělesa.

Ale je zcela jiné se najít v situaci, která potvrzuje všechno. Našel jsem věže, stroje, světla, budovy, zaneprázdněné roboty při práci na něčem, co jsem si nemohl vymyslet (na obrácené straně Měsíce).“

Informace, které jsou v současnosti dostupné ve veřejné sféře týkající se vládních experimentů s dálkovým pozorováním byly zpřístupněny v roce 1995, ale kdo ví, kolik informací z programu je stále utajovaných.

Ingo vyjádřil, že program byl zastaven, protože představoval jednu z největších hrozeb vládního utajení.

Je docela pozoruhodné, že tyto informace byly utajené více než 20 let.

Před rokem 1995 neměla veřejnost žádnou představu o tom, co se děje, byl to speciální přístupový program, který byl součástí černého rozpočtu, který se ještě dnes zabývá s projekty a údaji, o kterých lidé nevědí vůbec nic.

„V den, kdy věda začne studovat nefyzikální jevy, se během jednoho desetiletí dosáhne větší progres jak v průběhu všech předcházejících staletí své existence.“ – Nikola Tesla

Věda opravdu studuje nefyzikální jevy už velmi dlouho. Bohužel, velká část tohoto výzkumu byla uzamčena v utajovaném světě a program dálkového pozorování je úžasným příkladem toho všeho.

Zdroj: mv.cz, ce.com