Role účetního Fantozziho proslavila Paola Villaggia. Zdá se, že Andrej Babiš je na dobré cestě pokračovatele hrdiny italských komedií. Andrej Babiš je rozporuplná osobnost. Někomu učarovala jeho českoslovenština, vícero lidem jeho bezobsažný populismus a prázdná líbivá hesla o řízení státu jako firmy. Nyní se Andrej Babiš setkává s realitou a ohromně se diví, že je mu oponováno, ba dokonce, že jeho slova nejsou brána jako zákon.

Říká se, že by vláda měla mít svých sto dní hájení. pravda, od jmenování uběhly teprve dva měsíce, ale za tu dobu už lze leccos vypozorovat a na základě faktů si vytvořit obrázek, kdo že to vlastně je Andrej Babiš, momentálně nejpopulárnější politik.

Je zvláštní, že ti, kteří byli nejpopulárnějšími politiky v drtivé většině skončili neslavně. Oblíbený byl například Standa Gross (zamávejme mu do jeho floridského sídla), či Jiří Pospíšil (schovejme se před dopadajícím meteoritem). Svého času byl populární i Radek John.

Na vlnách popularity se vezou především ti politici, kteří pronášejí líbivé fráze, slibují létající pečenou drůbež, politici, kteří jsou dobří jen do té doby, dokud nic nedělají, protože v momentě, kdy se začnou projevovat, je to doslova malér.

Vraťme se ale k původnímu tématu. Andrej babiš má nesnáze. Cítí se pohoršen, že už i Bohuslav Sobotka kritizuje fakt, že je ve své funkci ministra financí ve střetu zájmů. Ba dokonce i členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová kritizovala Babišův střet zájmů.

Určitě budu obdivovateli bývalého komunisty a estébáka Babiše obviněn z nenávisti či závisti vůči jeho osobě. Nikoli, Babiš mi může být zcela ukradený a jeho majetek mu nezávidím, byť k němu přišel ne právě čistou cestou.

Andrej Babiš totiž nepochopil zcela základní a zásadní věc. Politika není firma a politiku nelze zprivatizovat. V politice se vše děje na základě konsensu a nikoli befelem. Politika není o tom, že jeden člověk zavelí a všichni sklapnou podpatky.

Realita je tvrdá. Už se rozplynuly Babišovy sliby o nezvýšení daní (zamýšlená další daň na PHM), rozplynuly se sny o stamiliardách ležících na účtech ČNB, rozplývají se další a další populistické řeči, kterými nás před volbami zásoboval. Bohužel, spousta lidí si myslí, že má ve všem naprostou pravdu a ostatní mu jen hází klacky pod nohy.

Faktem je, že Andrej Babiš téměř všude dosadil za svůj podnikatelský projekt ANO lidi spjaté s Agrofertem. Pokud toto v daleko menším měřítku vadilo u Bártových VV, mělo by to vadit v případě ANO mnohem víc. Čí zájem budou tito lidé hájit? Zájem veřejnosti, státu, svůj nebo Agrofertu?

Stejně jako u VV i zde došlo k masivnímu prolnutí byznysu s politikou, ba co víc, zde se jedná o jedno jediné impérium. To je střet zájmů jak vyšitý a tento fakt je naprosto neoddiskutovatelný a nezpochybnitelný.

Výzva Bohuslava Sobotky, že by ministr neměl podnikat Andreje Babiše rozčílila. Prý premiér neví, co to je podnikat, navíc, on prý nepodniká, jen vlastní. Jistě, Agrofert je řízen přes prostředníka, ale to neznamená, že by Andrej Babiš jako vlastník nemohl zasahovat do dění v holdingu Agrofert.

Jako ministr financí má z titulu své funkce možnost vidět pod prsty konkurenci a má ve svých rukou páky a nástroje, jak konkurenci škodit, či svému majetku v podobě Agrofertu přilepšit. Pro důkazy nemusíme chodit daleko.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek je zároveň členem představenstva Agrofertu. Agrofert vlastní firmu Farmtec, která staví bioplynové stanice. V loňském roce ztratila firma Farmtec 600 milionů na tržbách poté, co byla zastavena státní dotace na jejich výstavbu. V roce letošním firma Farmtec nezískala za stavbu bioplynové stanice ani korunu.

Právě Jaroslav Faltýnek předložil návrh zákona, kterým by se státní dotace opět vrátily. Nepřímo tedy došlo k podpoře firmy vlastněné Agrofertem. Je to střet zájmů, či nikoli? Babiš sice prohlásil, že je nešťastné, že návrh podal Faltýnek, ale celkově proti dotaci nic nemá. Bodejť by měl, když se tím přihraje kšeft jeho impériu.

Druhý případ se stal na tiskovce před týdnem. Ministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková veřejně pronesla, že se nám „toho v protektorátu zas tolik nedělo“. Asi zapomněla na ty tisíce Židů, popravených a pronásledovaných.

Když se redaktoři serveru Echo24 na tiskovce dotázali Babiše jako vlastníka ANO, co jejímu výroku říká, Babiš se neudržel a začal nepokrytě vyhrožovat: „Doufám, že váš bílý kůň, ten Klenor, (majitele serveru Echo24.cz) protože se povídá leccos, kdo to financuje, má dostatečně velké majetkové přiznání, aby prokázal ty vaše náklady.“

Jinými slovy, ministr financí vyhrožuje svou mocí, že kdo se mu nebude líbit, na toho poštve finanční kontrolu? Není to náhodou zneužití své pravomoci? Měli jsme zde hezkou řádku politiků, ale ani jeden si netroufl takto otevřeně vyhrožovat svou mocí.

Už tento fakt svědčí o charakteru Andreje Babiše. Není zvyklý na to, že by jej kdokoli kritizoval. Je rozčilený, pokud mu někdo klade odpor nebo všetečné otázky a snaží se vše řešit svou mocí. Nemusí být přímo iniciátorem různých malých domů, klientelismu či rovnou uzpůsobování zákonů, které přinesou další zisk jeho Agrofertu. Na to má všude své lidi.

Andrej Babiš stále nepochopil, že není špatné něco vlastnit, nebo o něčem politicky rozhodovat, ale že je špatné dělat obojí zároveň v zájmu svého vlastního zisku. Babiš se kvůli tomuto naprosto jednoznačnému a nezpochybnitelnému střetu zájmů vůbec neměl stát ministrem.

Jako perlička je pak další fakt, že svou funkci ministra evidentně vykonává v rozporu se zákonem. Ministr je funkce, do které je člověk jmenován a podle lustračního zákona je jmenování podmíněno negativním lustračním osvědčením. Babiš se jím prokázat nemůže.

Důkazů o jeho spolupráci s StB je více než dost. Na Slovensku, ale i u nás se jeho jméno vyskytuje už v asi sedmi různých svazcích, a to je, myslím, dostačující na to, aby se jeho spolupráce považovala za prokázanou a vědomou. Samozřejmě poslední slovo bude mít soud v Bratislavě.

Andrej Babiš se může tisíckrát zlobit a milionkrát rozčilovat, ale fakta jsou fakta. Zaslepení fanoušci si ale nic takového nepřipouští. Nechtějí vidět, že Babiš šel do politiky jen pro osobní prospěch, naletěli mu na laciná a prázdná hesla. Jak „maká“ je vidět z jeho zastrašování novinářů. Bohuslavu Sobotkovi vzkázal, že ho může klidně z postu ministra odvolat, pokud se mu nelíbí Babišovo vlastnictví Agrofertu.

Možná to není špatný nápad. Na druhou stranu bude zajímavé sledovat, co budou Babišovi zaměstnanci z ANO a koaliční partneři říkat a dělat, pokud soud vynese rozsudek, že Babiš vědomě spolupracoval s StB. Bude-li následně nucen opustit ministerský post, pak třeba bude líp.

Zdroj: Blog autora