Mezi lety 1995 a 1996 nasadili zaměstnanci parku do tohoto prostředí 31 vlků. V roce 1995 to bylo 14 a v roce 1995 dalších 17. Následně je nechali žít bez nejmenšího zásahu člověka. Nejen, že se jejich populace velmi rychle rozrostla a následně stabilizovala, ale jejich přítomnost se přičinila i o řadu dalších benefitů. Ty se týkají jak dalších predátorů, tak i místního rostlinstva.

Díky tomu se stal ekosystém v Yellowstonu mnohem komplexnějším, než by kdokoli v 90. letech očekával. „Yellowstone díky opětovnému setkání s vlky prosperuje v takových rozměrech, jaké jsme ani neočekávali. Obzvláště v komplexnosti biologických interakci,“ říká ekolog a autor této studie, profesor Mark Boyce, z univerzity v Albertě.

„Způsob, jakým zareagovala vegetace v jednom údolí, se může zcela lišit od reakce jiného údolí,“ dodává Boyce.

A to vše díky vlkem. Jejich populace se stabilizovala zhruba na počtu 100 jedinců. Díky tomu klesla populace sobů, které dosud neměli žádného přirozeného predátora. Toto otevřelo dveře novým druhům zvířat, které spadají jak do kategorie masožravců, tak i býložravců.

Podobné pokusy se nyní realizují i v jiných lokalitách Spojených států, kde by mohla populace vlků dopomoci k rozmanitější živočišné říši. Boyce však upozorňuje, že tak markantní výsledky nelze očekávat všude.

Zdroj: iflscience.com