Po vyhlášení samostatnosti německé provincie Deutschböhmen Češi přerušili do provincie dodávky potravin z českého  vnitrozemí.

Vídeň se stala rukojmím

Byla zahájena na území Československa blokáda nejen Deutschböhmen na severu Čech, ale německých separatistických oblastí v celém československém státu. Také postihla Rakousko.

Ve Vídni hrozily hladové bouře, protože byla bez dodávek uhlí, petroleje, cukru, mouky a ostatních potravin. Také nebylo možné převážet přes česká území uhlí z pruského Slezska, ani zásoby cukru vídeňské obce uskladněné v Opavě.

 

Stop dovozu

Českým vojákům počínaje 29. říjnem 1918 stačilo obsadit jedno nádraží na místní trati. Navíc, pokud došlo k obsazení železniční stanice, která byla zároveň i železniční křižovatkou, jako v České Lípě, malá skupina vojáků dokázala velká území odříznout od železničního zásobování. V tom je kouzlo embarga.

Někde bylo embargo ještě tvrdší. Např. od Světlé u Českého Dubu přes Hodkovice a Frýdštejn směrem k Malé Skále české oddíly hlídaly, aby nikdo na proněmecké Liberecko nepašoval potraviny z českého vnitrozemí ani přes zelenou hranici.  

V knize „1918: Karneval vítězství“ k fenoménu embarga uvádím: německé provincie založené německými nacionalisty na českém území koncem října 1918 byly na železniční dopravě osudově závislé.

Státní rada Německého Rakouska zastřešující německé provincie v Čechách a na Moravě se snažila projednat podmínky železniční dopravy v oblasti nově vzniklého Československa, německých nacionalistických provincií a Rakouska. Jednání proběhla ve Vídni 1.listopadu a následovala řada dalších setkání, ale bez výsledku.