Poslední čtvrtletí letošního roku nezačalo pro eurozónu z hlediska důležitých makroekonomických dat příliš slavně. Ve čtvrtek byl totiž zveřejněn Kompozitní index nákupních manažerů PMI, tj. nejdůležitější předstihový indikátor sentimentu mapující aktuální kondici i očekávání do příštích měsíců u soukromých společností v průmyslu  a ve službách.

 Pokles indexu byl větší než analytici očekávali, když se ze zářijových 54,1 bodů propadl na 52,7 bodů. Na základě historické korelace mezi hodnotou indexu a dynamikou HDP je aktuální hodnota indexu konzistentní s mezikvartálním růstem HDP eurozóny ve výši 0,3 procenta, což je nejslabší tempo za posledního dva a půl roku. 

Oba subindexy, PMI v průmyslu i ve službách, silně poklesly s tím, že detailní rozbor dále odhaluje, že subindex nových průmyslových exportních objednávek poklesl z 50,0 na 48,9 bodů, což znamená, že exportní objednávky průmyslníků v eurozóně poklesly poprvé od června 2013 (50bodová hranice odděluje expanzi od kontrakce). To pro výhled na průmyslovou produkci v eurozóně v aktuálním čtvrtém čtvrtletí není příliš povzbudivé a pravděpodobně to indikuje fakt, že obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou začínají negativně doléhat i na evropské korporace.

Z konkrétních klíčových států potěšil index PMI ve Francii, kde vzrostl z 54,0 na 54,3 bodů, což je konzistentní se solidním růstem francouzské ekonomiky v právě probíhajícím čtvrtletí o 0,4 procenta mezikvartálně. Naopak velmi silné negativní překvapení přišlo z Německa, jehož index PMI rapidně poklesl z 55,0 na 52,7 bodů, což je nejnižší úroveň indexu za posledních 41 měsíců. Tato hodnota index navíc indikuje výrazné zpomalení německé ekonomiky z 0,5 procenta ve druhém čtvrtletí na pouhá 0,2 procenta.

Zpomalování ekonomiky eurozóny je tak již evidentní a výrazný pokles německého indexu je rovněž negativní pro českou ekonomiku.

Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management a.s.