Globální pakt o migraci vytváří příznivé podmínky pro islámskou migraci. Z tohoto důvodu je nezbytná znalost politického principu hidžry, tj. islámské migrace. Hidžra následuje příklad nastolený Mohamedem, na který se odkazuje i korán. Hidžra je pro islám sociálně i ekonomicky velmi výhodná. Pokud tomu není právními prostředky zabráněno, postupně vyhlazuje neislámskou hostitelskou kulturu a nahrazuje ji islámskou civilizací.

Korán 2:218: Avšak ti, kdož uvěřili, vystěhovali se a na cestě Alláhově bojují, ti mohou doufat v jeho milost – a Alláh věru je odpouštějící, slitovný. (Dále např. verše 8:72 a 9:20.)

Hidžra právní cestou

V roce 1973 Evropské hospodářské společenství a Liga arabských států společně založily Euro-Arabský dialog (EAD). Pod názvem „dialog“ vytvořily mocnou politickou a právní strukturu, která pokrývá veškeré vztahy mezi Evropou a arabským světem. V rámci ujednání byla jako důležitá součást vzájemných vztahů řešena otázka migrace, která je Arabskou asociací formulována takto:

„Asociace požaduje, aby vlády evropských států sjednaly právní opatření týkající se volného pohybu… společně s ohledem na základní práva imigrantů pracujících v Evropě: tato práva musí být rovnocenná s právy občanů evropských států.“

Akční plán Globálního paktu a jeho budoucí dopady na západní civilizaci

Konečným cílem paktu je ustanovit regulovanou migraci. Pojem „regulovaná migrace“ je v paktu zmíněn celkem pětadvacetkrát. Souhrn cílů a opatření identifikuje migranta jako subjekt, který nepodléhá evropskému právu. Evropské právo má být upraveno tak, aby se usnadnil proces příchodu a usídlení migrantů v souladu s jejich kulturou.

Seznam relevantních cílů s rozšiřujícími komentáři:

Cíl 4, opatření f – absence národnosti migranta nebude vnímána jako omezení, přestože vytváří překážky při identifikaci oprávněné migrace.
• Cíl 5 – „zvýšení dostupnosti a flexibility možných cest pro regulovanou migraci“.
• Cíl 7, opatření a – existující právní rámec se musí změnit na základě požadavků migrantů vycházejících z práva šaría.
• Cíl 7, opatření b – islám je uznáván jako náboženství, a proto bude ochrana lidských práv migrantů prováděna v souladu s islámskými hodnotami.
• Cíl 11, opatření f – v případě příslušných zákonů a nařízení má dojít k jejich adekvátní úpravě. To ukládá za povinnost přijmout nelegální migraci, přičemž diskriminace se zde stává nástrojem k obhajobě migrantů.
• Cíl 15, opatření e – usnadňuje zdravotní péči podle práva šaría.
• Cíl 16, opatření c – zajišťuje slučování rodin, což povede k mnohonásobnému zvýšení migrace.
• Cíl 17/33 – není povoleno kritické myšlení ve vztahu k chování migrantů, kritika je silně odsuzována.
• Cíl 17, opatření a – odsuzování svobody slova, migranti jsou automaticky nevinnými oběťmi.
• Cíl 17, opatření c – kontrola hromadných sdělovacích prostředků, cenzura zpravodajství. V médiích nejsou sdělována fakta, migrace je vykreslována výhradně v pozitivním světle. Ostatní média jsou ponechána bez jakékoliv podpory a finančních prostředků.
• Cíl 17, opatření g – migrace musí být podporována ve volebních kampaních.
• Cíl 20, opatření i – vytváří základy pro bankovnictví v souladu s právem šaría.

Globální pakt vytváří základy pro plynulý proces islamizace členských států OSN a zároveň podkopává existující právní systém a suverenitu členských států. Pakt používá právní kroky založené na nediskriminačním přístupu, s cílem zajistit převahu islámské migrace, tj. hidžry s časovým harmonogramem navrženým Arabskou asociací. Postupem času to povede k tomu, že si islám hostitelskou zemi skrze demografii podrobí.

www.cspii.org/cz

Zdroj