Pravou tvář kapitalismu v celé jeho odporné nahotě by voličům měla ukázat KSČM, nikoli se jeho zrůdnost snažit zakrývat, ať již z důvodu vlastního etablování na režim, nebo neschopnosti určitých členů vedení na poli srozumitelné komunikace. Vyplývá to z projevu bývalého místopředsedy ÚV KSČM a člena diskusní platformy Restart 2018 Josefa Skály na sobotní 44. mezinárodní Pražské teoreticko-politické konferenci, konané v sídle KSČM.

K zahraničním delegátům, mezi nimiž byli účastníci až z jižní části Afriky, pronesl Skála burcující projev, kde odmítl fakt, že komunisté, jenž chtějí restartovat srozumitelnou komunikaci směrem na voliče a zdravou levicovou politiku, jsou lustrováni a je jim nadáváno do senilních mozků. Připomněl, že komunisté v české kotlině ztrácí u všech generací – včetně té, co bývala jejich oporou. A to i z důvodu, že vedení používá novotvary, na které levicový volič neslyší, jsou nesrozumitelné a vlastně je jimi zakrýváno zvěrstvo, jemuž nás vládní elity vystavují. Zmínil i riziko, že vykastrováním sama sebe přijde KSČM snad i o parlamentní status. „(Zažíváme – pozn. autora) Test z umění obhájit průlom lidskosti a pokroku, který je zásluhou našeho hnutí – a (schopnost – pozn. autora) přesvědčivě doložit i to, že kapitalismus rodí nepoměrně větší lumpárny a zločiny, než z jakých viní nás… Tím víc nás (volič) testuje teď: a tiskne vysvědčení, které si nedáme za rámeček. Budoucnost patří jen politice, která tou impotencí netrpí,“ uvedl v projevu Skála.

To, že radikální levice může snadno vítězit, dokázala Belgická strana práce (PTB). Důležité však je, aby vedení strany razilo důsledně levicovou politiku, byla srozumitelná pro voliče a ve svém chování nepostrádala bojovnost. Před pár dny se v Belgii konaly komunální volby, kde PTB více než ztrojnásobila počet svých mandátů. Jen v Bruselu získala 11,6 procenta hlasů. V Charleroi 15,7 a Lutychu dokonce 16,3 procenta. Počet členů PTB se od roku 2008 zpětinásobil – z necelých třech tisíc na více než 14 tisíc. Belgie je přitom sídlem řady orgánů EU.

Skála, jenž je z důvodu odstavení na vedlejší kolej bez vlivu na sebevražedný kurz KSČM, určený klikou Filip-Dolejš-Konečná, uvedl, že z pilíře hnutí se upletl bič na komunisty. Nesmí se podle něj opakovat chyby „Katostrojky“. „Právě to nás sem přivedlo i dnes. Komunisty všech generací, z nichž drtivou většinu politika neživí – a s klidem želvy se bez toho obejdou i nadále. Komunisty, co nosí kůži na trh, protože jim to velí svědomí – a nedopustí, aby se hnutí, za něž ti nejlepší cedili krev, propadlo do politické nicoty,“ řekl Skála s tím, že zlé jazyky ve vlastním hnutí jim připisují opačnou vůli a cíle. Ve své řeči odsoudil ty členy partaje, kteří marxismus odmítají a vysmívají se mu, přičemž jde o učení, jež odpovídá na problémy dneška a ukazuje i cesty, co nás vyvedou z katastrofy zítřka.

„Teď je v orgánech, formulujících politiku strany, dělníků jako šafránu… Právě to, co komunistické levici dodává politickou suverenitu a ideovou převahu, chybí v aparátu a dobrovolném aktivu strany. Tzv. odborné zázemí to dává najevo už svým názvem. Svou odbornost omezuje na komentáře k lejstrům padajícím z cizích stolů,“ hřímal Skála. Rozdíly mezi Skálovou originalitou, úderností i srozumitelností a nesrozumitelností i ideovou prázdností kliky Vojtěcha Filipa vyplynuly například z porovnání samostatné účasti obou politiků v pořadu Rozstřel (15.10. a 1.11.). Zatímco Skála využil dobře svůj čas, z úst předsedy ÚV KSČM nezaznělo ani jednou téma, co voliče zajímá. Ať už by se jednalo o zaměstnanost, bydlení, vůbec budoucnost.

Namísto podbízení se „pražské kavárně“ tím, že kritizují samu podstatu svého hnutí, by vedení KSČM mělo jasně ukázat, že zná cestu, jak znásobit prostor pro podnikavou iniciativu, že socialismus znamená víc, nikoli méně demokracie, a spolehlivě zajistit, že si politiku nekoupí pimprlata cizích neziskovek. Aby každý pochopil, že socialismus není o krádeži, ale lepším využití ekonomických zdrojů, z nichž nyní profituje nadnárodní kapitál. „Jedině to doloží – zcela nezvratně i srozumitelně lidem kolem nás –, že být komunistou není nostalgickým trucem, ale tou nejmoudřejší a nejzodpovědnější volbou,“ uvedl Skála.

Chce, aby běžný volič pochopil, jak je rozkrádána republika i za pomoci tzv. vnitropodnikových cen, díky nimž zahraniční koncerny rabují českou ekonomiku svými dceřinými společnostmi, jež vyváží vyprodukovaný kapitál za hranice. Zmínil i parazity ze sféry trhu bydlení, mafii, co si mastí kapsy přemrštěným nájemným. A samozřejmě i křížence bankéřů a gangsterů, kteří svá vlastní manka z morálního hazardu s penězi jiných lidí umí proměnit v suverénní dluh, aby se obratem stali jeho věřiteli a napakovali se podruhé z peněz daňových poplatníků, kteří ten schodek budou muset tak jako tak zaplatit. „Z moci úřední pak oškubou daňové poplatníky i s úroky,“ uzavřel tento bod Skála.

Komunistické hnutí, jak Skála připomněl, nejde proti slušným podnikatelům, ale proti neřádům, co se přiživují z veřejných financí nekalým způsobem. „Kasta rozmazlených rentiérů dusí i stále víc těch, kdo podnikáním na tržním severáku riskují i vlastní střechu nad hlavou… Zvlášť povedeným příkladem jsou tzv. bullshit jobs, tedy práce na hovno. Je to o lidském jmelí roztodivných manažerů bez sebemenší odpovědnosti, konzultantů a telemarketérů – i jiných zcela nesmyslných profesí. Kapitál si je hýčká a korumpuje často astronomickými gážemi a bonusy. Pokud by zítra kamsi zmizeli, běžný občan si toho ani nemá jak všimnout – na rozdíl od lékařů, instalatérů, řidičů veřejné dopravy a učitelů. Bullshit jobs bývají privilegiem mazánků, kteří se za vodou už narodili,“ vysvětlil Skála s tím, že tato zlatá mládež těží i z tzv. sociálního kapitálu – konexí rodičů a spolužáků z prestižních škol, též ze stejně zazobané líhně.

Skála vzpomněl i ekonoma kalibru Johna Maynarda Keynese, který vzhledem k technologickému pokroku uvedl, že lze zkrátit lidem pracovní týden na 15 hodin už koncem 20. století. „Končí rok 2018, pracovní týden je stejně dlouhý jako před půl stoletím. To rozmary vyvolených z Bullshit jobs, oné nesmyslné práce, jsou vykoupeny pracující chudobou, jejíž přesčasy překračují všechny zákonné normy,“ popsal Skála, co musí veřejnost vidět. „Dneska je v módě kvákat, že lidem se vlastně daří tak, jako nikdy. Libuje si v tom i nejeden náš funkcionář. Je to ovšem bohapustý nesmysl – a z našich řad trapná výmluva. Jedinců i celých rodin, držených v bludišti existenční pasti či na jejím okraji, jsou mraky… Brzký kolaps, mnohonásobně větší než ten poslední, věští i analytici světových bank. Krize nás staví na rozcestí dlouho nevídaných šancí a rizik. Přípravy musí začít neprodleně – programové i organizační, personální i směrem k podstatně širšímu okruhu spojenců. Pokud je zanedbáme, vymaže nás to z politické mapy,“ trefil se Skála do neschopné kliky prospěchářů ve vlastních řadách, co mají ideologii jen za dojnou krávu. Dodal, že přitroublí mudrci nás vykastrovali. „Stranám našeho typu patří budoucnost jen tehdy, stanou-li se znovu stranami budoucnosti,“ míní Skála. A to se KSČM nedaří, nejspíš z důvodu, že volič pochybuje, zda je opoziční stranou.

Skála ve svém projevu, který na žádost signatářů platformy Restart 2018 zveřejní celý na svém facebookovém profilu, odkryl možné tajné plány elit související s migrační krizí, věnoval se „bruselské buzeraci“, volebním výsledkům KSČM a nastínil cestu ze začarovaného kruhu – tím, že KSČM restartuje levicový a bojovný náboj. „Víra v marketingová hejblata nás nespasí. Peněz na ně budeme vždycky mít mnohem méně než pravice. A agentury, inzerující voňavky a prací prášky, za nás komunistické argumenty nevymyslí. Podmínkou našeho úspěchu je umět každému, koho si kapitál a jeho stát nepřeplácí, ukázat jeho skutečné místo na sociální mapě. Naším úkolem je odhalit, kdo za to všechno může! Obnažit až na dřeň, čím vším, jak a nakolik jejich zájem dusí panující ekonomická a politická moc. Ne sáhodlouhými výklady, plynoucími z abstrakcí, ale zcela konkrétními, přesně cílenými požadavky, které žábu na prameni vytáhnou na světlo denní o to víc, čím víc se jim bude stavět na zadní. To vše z naší politiky vymizelo téměř úplně,“ řekl.

Josef Skála je levicový intelektuál, autor literatury faktu a politik se zkušenostmi na poli mezinárodního studentského hnutí a půdě OSN. Jeho dlouholeté snahy o restart komunistické strany coby srozumitelného subjektu, o nějž mohou opřít umělci levicového zaměření, odpůrci globálních zlořádů i třeba rodiny s dětmi, naráží dlouhodobě na kliku komunistů, kteří využívají „dožívající partaj“ jako svou berličku k iluzorní moci, která je představována místy v dozorčích radách a jiných prebendách a funkcích, kterých se dostává těmto lidem odměnou za zradu na vlastní ideologii, podporu v parlamentu i na komunální úrovni. Celý projev, který je po víkendu dostupný na FB profilu Josefa Skály, je tak jakýmsi manifestem všech odpůrců neřádstva a boj platformy Restart 2018 o novou tvář KSČM dostává nový rozměr.

Vratislav VYHLÍDKA, levicový spisovatel, signatář platformy Restart 2018