Podle včerejších zpráv z médií je jedním z takových nešťastníků, kteří musí platit svým dětem výživné ve výši několika desítek tisíc, je Hynek Kmoníček, šéf zahraničního odboru hradní kanceláře.  Můžeme si o něm myslet cokoli, ale 30 000 výživné je opravdu příliš. Pokud mu výše příjmů opravdu poklesla, nevidím žádný problém s vyhověním jeho žádosti. Výše alimentů by mu měla být snížena úměrně výši jeho platu. I tak bude hodně nadprůměrná.

Výživné musí mít pozitivní funkci

 Přestože měl Kmoníčkovi po odchodu z funkce velvyslance v Austrálii výrazně poklesnout příjem, Ústavní soud řekl, že nynější výše výživného je v pořádku.  Věc ale v pořádku není a být nemůže, protože se vzdal vyšších funkcí dobrovolně. Kmoníček platil a chce platit alimenty. Proč tedy musí platit výživné ve stejné výši, když už prakticky nemá z čeho?

 Kmoníček se alespoň mohl obrátit na Ústavní soud, ale najde se spousta otců, kterým byly vyměřeny neúměrně vysoké alimenty a bohužel se nikde ozvat nemohou. Nemají totiž prostředky na žádné opravné řízení. Zkuste se zeptat otců na jejich názor na výši jejich alimentů. Věřte tomu, že se přihlásí spousta takových, kterým výše přijde nepřiměřená. Samozřejmě nevíme, kolik z nich si stěžuje oprávněně, ale nějací určitě ano.

Dostáváme se zpět k tomu, co jsem říkal hned na začátku. Je třeba mít na paměti, že výživné má mít především pozitivní funkci, tj. finančně zabezpečovat potřeby dětí. Nemělo by zároveň děti příliš rozmazlovat a co je nejdůležitější, rozhodně by nemělo sloužit k finančnímu ruinování jednoho z rodičů. Kdy vezme tuto skutečnost v potaz i Ústavní soud?

Zdroj: Blog autora