V pátek 28. listopadu 1997 předstoupili před novináře „hrdinní“ členové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip. Přečetli předem připravené prohlášení, v němž vyzvali Václava Klause k odstoupení z čela ODS. A protože byl předseda vlády Klaus právě pracovně v Sarajevu, vžil se pro tuto událost název „sarajevský atentát“, krátce „Sarajevo“. Tato událost vedla k demisi vlády, k předčasným volbám v roce 1998 a k převzetí  moci levicí.

Není náhoda, že oba výše zmínění pánové si „zahráli“ hlavní role i v trapné a nezákonné „televizní show“, když v době tzv. televizní krize koncem roku 2000 spolu s dalšími politiky obsadili tzv. velín zpravodajství, aby tak zabránili vyvedení vzbouřených redaktorů a obnovení legálního vysílání.

Je jen s podivem, že za tyto činy, tedy iniciaci svržení vlády Václava Klause a bránění legálnímu vysílání České televize, neobdrželi oba protagonisté z rukou tehdejšího prezidenta Václava Havla státní vyznamenání za chrabrost.

Reportéři Zvláštního vyšetřování Jiří Kubík a Sabina Slonková v těchto dnech „vypátrali“ a vyzpovídali Andreje Babiše ml. Člověka, kterého se údajně již dva roky marně snaží v souvislosti s případem Čapí hnízdo vyslechnout Policie ČR. A tím rozjeli masivní celostátní „protibabišovskou“ kampaň, které se chytla prakticky celá opozice. Její protagonisté, kteří jdou po Babišovi “jako „slepice po ……“, vycítili příležitost ke svržení vlády. A té se jen tak nepustí. Jsou to prostě kabrňáci, ti neohrožení „Seznamáci“.

Ale určitě se ptáte, co mají tyto dva úplně rozdílné případy, které navíc dělí více než dvacet let, společného.

Vždyť v  prvním případě šlo „jen“ o jakási smyšlená jména sponzorů ODS,v druhém případě jde o podezření z padesátimilionového podvodu a současný předseda vlády je dokonce trestně stíhán.  A každou, byť domnělou nezákonnost je třeba vyšetřit a soudně projednat. Tak o co tedy jde?

Jde o způsoby provedení a načasování. V případě „Sarajeva“ oba protagonisté využili k vnitrostranickému puči nepřítomnost svého stranického předsedy Václava Klause. V případě Čapího hnízda a „vypátrání“ Babišova syna zase premiérovu pracovní cestu do Palerma.

Oba případy, „Sarajevo“ a „Palermo“ mají společnou jedinou věc. Obě dvojice, tedy v prvním případě politici Ruml a Pilip, ve druhém případě reportéři Kubík a Slonková, využili ke svým útokům chvíle, kdy jak Václav Klaus v případě prvním, tak Andrej Babiš v případě druhém, byly pracovně mimo území republiky a nemohli na obvinění bezprostředně osobně reagovat.

Oba tyto případy vykazují znaky podlého jednání.  Taková typická „česká| podpásovka“.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)