Z vystoupení  Petra Žantovského si posluchači odnesli poznatek, že je dobře bránit svobodu slova, ale je dobré lidi bránit také před některými novináři ...

Moderátor diskuse novinářů s novináři Stanislav Novotný upozornil, že i ty neziskovky, které získavají neuvěřitelně vysoké dotace a šíří zde ideologii, si platíme z našich daní, neboť ten příspěvek neziskovky na svoji činnost dostaly od státu.

Ruslan Kocada z Ukrajiny upozornil, že není náhoda, co se děje nyní v Azovském moři. V krátkém čase se konají na Ukrajině volby a současný prezident Porošenko skončí  podle současných průzkumů mínění nejlépe  na třetím místě.

Andrej Babickij z Ruska zase pohovořil o tom, že lidé z liberárního prostředí, kteří  se považují za utlačované, vůbec  na tom zase nejsou tak špatně, neboť mají svá média. Ta dříve určovala programy dne a rozdělovala témata. Nyní jim veřejnost moc nevěří a tak ztrácí význam.

Natalie Skurtur z Podnětří  upozornila na událost v Moldavsku, kde jeden novinář byl napadený lopatou, ale nijak se to moc neřešilo. Dochází běžně i k zadržování nebo vydírání novinářů.

Alexand Malnach z Lotyšska přidal své zkušenosti o svobodě slova, která v zemi byla dříve lépe zajištěna.

Artur Bekmatov ze Slovenska mimo jiné upozornil na různé tlaky, které provází novináře nebo komentátory.

Ovliňují to  za a) konkureční boj, za  b) diskvalifikace těch, kteří mají jiné nepatřičné názory a za  c)  Dvojí  metr na posuzování událostí na východě a na západě.

Jan Rychetský z Česka oznámil, že z mnoha novinářů se stávají aktivisté a některé aktivisty tato úloha docela baví tak, že zapomínají, že jsou novináři. Internet umožnil, že ... Každý blbec si může říci, co chce!

Teša Tešanivič ze Srbska přiznal, že zatím si mohou v Srbsku psát, jak uznají o Sýrii, Ukrajině a Rusku. V Srbsku nejsou zažita taková pravidla jako v tradičních zemích. Co s tím. Věnovat se více situaci na Balkáně.

Ulrych Hayden z Německa oznámil, že Němci se o současné situaci na Ukrajině nedozví skoro vůbec nic.

Jaroslav Bašta z Česka pohovořil o současné "ukrajinizaci"  společnosti. Kde má kořeny? V ideologické diverzi, kterou jsme poznali v padesátých i v sedmdesátých letech. Dříve to zařizovali ideologové, nyní na to máme Evropské hodnoty a další politické neziskovky.

Jaromír Kohlíček z Česka pozval lidi na volby do Evropského parlamentu slovy: "Pokud se vám to nelíbí, tak jděte k volbám!"

(ps, Prvnizpravy.cz, foto: ps)