Je třeba, aby ti, kdo jdou s námi stejnou cestou, si všímali chyb, jichž se dopouštíme, a postojů, které nejsou v linii „stylu“, který člověku tradice musí příslušet. Není třeba snažit se chystat rány těm, kteří stojí po našem boku, jen poctivě a upřímně, srovnávací metodou, poukazovat na nedostatky. První účinek na ty, kteří obdrží negativní kritiku, může připomínat jed, který se však umožněním, aby jedinec o vlastních chybách přemýšlel, mění v lék.