Hnutí ANO po eskalaci kauzy Čapí hnízdo s Babišem ml. posiluje, a to s aktuální podporou 30,1% voličských hlasů. Je tak zjevné, že celá kauza upevňuje voličský lektorát premiéra Andreje Babiše, kterému se tak daří využívat kauzu Čapí hnízdo ve svůj prospěch, a to mmj. i díky velkému mediálnímu prostoru. Nicméně voličská důvěra je vrtkavá a stačí velmi málo, aby voliči hnutí ANO změnili svůj názor či postoj k osobě Andreje Babiše. Prozatím se však zdá, že je pozice premiéra a předsedy Andreje Babiše pevná. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že hnutí Ano přebírá voliče ČSSD, KSČM, ale i částečně SPD. Andrej Babiš totiž vedle důrazu na sociální politiku oslovuje levicově orientované voliče i v otázce postoje k EU a uprchlické otázce.

Ovšem vedle posilujícího hnutí ANO se celá kauza kolem premiéra Andreje Babiše odráží i na vnímání dalších politických stran a hnutí a dochází tak k velmi zajímavým voličským přesunům a preferencím. Jak se totiž ukazuje, kauza Andreje Babiše rozděluje názorově celou naší společnost a v případě nespokojených voličů s Andrejem Babišem se tito voliči zpět vrací k podpoře ODS, která si tak opět upevňuje svoji vedoucí pozici pravicového lídra. ODS se aktuálně těší podpoře 16,8% voličů a je tak do budoucna možné, že bude pro hnutí ANO velmi vážným konkurentem. K ODS se totiž přidávají i bývalí voliči TOP 09 a velký prostor mají občanští demokraté i mezi početnou skupinou nevoličů, respektive právě bývalých voličů ODS, kteří nenašli k ODS žádnou alternativu.

Zatímco ODS se tak i díky aktuální nevoli vůči premiérovi Andreji Babišovi postupně vrací její dřívější pravicově orientovaní voliči, Piráti rovněž bodují (15,5%) a přetahují na svoji stranu i část voličů ČSSD. Piráti však představují alternativu i pro mladší nespokojené voliče napříč celým politickým spektrem.

Na sestupu je SPD (7,2%), kterým odchází část voličů k hnutí ANO.

Za SPD je se ziskem 6,1% voličských hlasů KSČM, které rovněž ubývají voliči.

Mírně ztrácí i hnutí STAN, které má aktuálně podporu 5,3% voličů.

Oslabení voličské důvěry nicméně zaznamenává i KDU-ČSL (5,2%).

Sociální demokraté (5%) jsou v tuto chvíli politickou stranou, která nejvíce doplácí na celkovém dění na domácí politické scéně, ale i paradoxně na své účasti v menšinové vládě premiéra Andreje Babiše. ČSSD se tak nedaří využít právě svoji vládní účast, ale ani vyhrocení kauzy kolem premiéra Andreje Babiše. Není proto překvapením, že právě hnutí ANO, které se stalo i v očích voličů hegemonem sociální politiky, vysává voličský elektorát ČSSD.

Před branami Poslanecké sněmovny by aktuálně zůstala TOP 09, a to se ziskem 4,8% voličských hlasů. Méně radikální voliči TOP 09, kteří mají kritický postoj k bruselské politice se přesouvají k ODS, která svoji posilující pozicí představuje i větší naději na budoucího politického, respektive vládního lídra.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z listopadového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 60,5% rozhodnutých voličů a také z údajů posledních sněmovních voleb.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl pro TV NOVA proveden ve dnech 22. – 28.listopadu  2018 na vybrané skupině 1.857 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 17.914 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 60,5% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.