Nejdříve člověka rázně probudí katalytická událost (a nemusí být jen jedna) a on začne vidět věci jinak. Jeho pole vědomí se rozšiřuje: vstupují do něj synchronicity, předtuchy, nové zkušenosti. Člověk netuší, co se děje, a před rodinou vypadá jako blázen. Ve snaze porozumět se vrhne na vnější zdroje informací; pak na ty vnitřní. Medituje, soustředí se do sebe, vnímá „tady a teď“. Odpovídá si sám, léčí se sám, pomáhá ostatním. Na konci cesty už je jen mír a radost.