První poválečné Vánoce roku 1945 byly v Čechách ještě velmi hubené, jídlo bylo na lístky. Sváteční čas zpříjemňovala naštěstí kromě míru také šmelina.

Mluvíme-li o lidech, nemyslíme tím Němce. Ti měli oficiálně právo jenom přežívat, dokud nebudou odsunuti. Nad tím bděli úředníci místních a okresních národních výborů.

Podívejme se proto na pilné úředníky ONV v Ústí v ten čas:

Nepovolili 19. prosince, ač o to byli žádáni litoměřickou konzistoří, aby Němci mohli navštívit půlnoční mši. Ale k radosti českého občanstva na posledním jednání rady ONV v roce 1945 dne 20. prosince povolili úředníci policejní hodinu kvůli pořádání plesů na čtvrtou hodinu ranní.

Úřednictvo dostalo od Vánoc do 2. ledna 1946 volno „pro úpravu soukromých věcí.“ Ale ještě předtím bylo rozhodnuto, že  rozdělování ryb na svátky bude prováděno zásobovacím oddělením.

O rok později pár dnů před Vánocemi, na posledním jednání rady ONV v Ústí nad Labem, již bylo vidět, že je rok po válce, protože úředníci měli čas na spoustu zbytečných nápadů.

Čtyři dny před vánočními svátky se úředníci usnesli, že kdo v ústeckém  okrese přejde hranice, půjde na měsíc za trest do karantény a potom na 14 dnů do vězení. Také se rozhodli zaslat generalissimu Stalinovi k jeho 67. narozeninám hezké blahopřání.

ONV si k Vánocům nadělil 52 000 kartotéčních lístků odsunutých Němců. Radost z toho měla i paní, která za napsání těchto lístků měla dostat 6000 korun.

Když nemají úředníci nic kloudného na práci, zaměřují se na mravopočestnost. Proto bylo usneseno, že je třeba vydat příkaz policii čili esenbákům - SNB ke zostření kontrol návštěv „biografů mladistvými, neúměrného pití alkoholu mládeží.“ A ještě bylo usneseno, „nepřijímati u příležitosti vánočních svátků obvyklé pozornosti některých firem.“ Bylo to rozhlášeno po ústecké světě rozhlasem.

Bezkonkurenčně nejnepříjemnějším úředním dárkem k Vánocům bylo seznámení s úřední rezolucí o přezkoušení státní a národní spolehlivosti  všech funkcionářů a zaměstnanců MNV a ONV, národních správců a orgánů veřejné a státní správy.  A protože úřední Ježíšek měl v těch dnech chuť všechno revidovat, byla rada ONV seznámena také s výnosem ministerstva vnitra o revizi německých specialistů vyňatých z odsunu. A ke všemu jeden z papalášů tehdejšího ONV Dr.Hönig nabádal, aby v odděleních úřadu nebyly trpěny černé fondy.

Naopak zcela rozumně pro veřejné blaho bylo rozhodnuto „pověřit referát národní bezpečnosti, aby vydal vyhlášku o určení ulic, které jsou vyhrazeny pro sáňkování.“

I takové byly Vánoce.