Nedávno jste dostal boxerské rukavice jako dodatečný dárek k narozeninám. Jaký k  tomu kdo měl důvod?

"Pozvali mne v polovině prosince do Olomouce boxeři tamější  Dukly a od nich jsem tam dostal právě ty  nové boxerské rukavice. Jsou modré se znakem Dukly a podle boxerů  jsem je dostal oprávněně, neboť ještě předtím, než jsem začal závodně střílet, jsem boxoval. V roce 1958 jsem si vyboxoval dokonce  mistrovský titul Jihlavského kraje."

Těch slavnostních okamžiků jste prožil letso více?

"Dostal jsem ocenění ve svém rodném městě v Pelhřimově, kde si na mne vzpomenuli  a ocenění jsem převzal 28. října 2018. Zúčastnil jsem se také vzpmínkové akce k padesátiletí olympiád v Grenoblu a v Mexiku. Přišli tam všichni, kteří mohli, ale už je to přeci jenom půlstoletí. Z těch několika zlatých olympioniků mezi kterými byla Milena Rezková, Věra Čáslavská, Jiří Raška už žijeme jen dva, já a Milena Duchková, která žije v Kanadě, ale až v Kanadě."

 V roce 2018 jste však  jako několikanásobný jubilant jen neslavil? Jste  například ředitelem  střeleckého areálu v Plzni v  Lobzích, kde se pořádají mimo jiných i  mezinárodní střelecké závody.

"Díky Armádě České republiky a těm, kdo se zasloužili o technickou dokonalost našeho armádního stadionu, . máme nejlepší  armádní střelecký stadion v zemi. Tam také pořádáme  mezinárodní závody Velkou cenu osvobození a kolem ní všichni máme velmi mnoho práce." 

"Líbilo a myslím si, že, co řekl, je pravda. Už to, že poselství prezident nečetl, ale pronesl bez poznámek na kameru, musí jiné politiky, kteří toto nedovedou, hodně štvát. Jeden takový Jiří Pospíšil, který je odtud z Plzně, hned po projevu spustil takovou snůšku nesmyslných poznámek, které měly Zemanovo vystoupení rozcupovat. Věřím, že diváci nejsou takoví hlupáci, aby zjistili, že Pospíšil nemá pravdu a že by televize měla příště nechat na nějakou chvilku promluvit i obyčejné lidi." 

Jak jste byl spokojený s volbou Sportovce roku 2018?

"Toto ocenění získala zaslouženě  Ester Ledecká. Obdivuji ji, jak se na zimní olympiádě vyrovnala s odlišnými disciplínami a v obě vyhrála. Na Ester Ledecké se mi líbí, že mezi ní a jejím dědečkem Janem Klapáčem, který byl úspěšným hokejistou, panuje  krásný vztah. Obdivovatelé úspěšné olympioničky a Sportovkyně roku by si právě i toho měli všimnou a chovat se podobně k prarodičům i rodičům. Zatímco s pořadím novinářského žebříčku jsem byl spokojený a vyšel skoro tak, kdybych sám o pořadí měl hlasovat. Na druhé straně se moc nepovedl program doprovázející slavnostní vyhlášení Sportovce roku. Volba moderátorky uvádějící vyhlášení šedesátého ročníku ankety v přímém  přenosu České televize se moc nepovedla. Za hodně nepovedené považuji zbytečné a opakované zdůrazňování  dvou chlebíčků na umaštěných  talířích, které  v polovině minulého století po vyhlášení ankety čekaly  na sportovce, kteří tehdy na akci přišli. "

Máte  sám nějaké přání nebo chcete  říci sportovcům a příznivcům sportu  nějaké poselství do  roku 2019?

"Přeji každému hodně zdraví a také všem pracovní úspěchy, neboť především poctivou prací se každý člověk zušlechťuje."

(ps, Prvnizpravy.cz & SportovniListy.czm foto: ps)