Popírat zločiny komunismu je stejně trestné jako popírání zločinů nacismu, zhodnotil žalobce v Brně. Chce proto stíhat komunistickou poslankyni Martu Semelovou za její výroky na ČT24. Tohoto popírání se soudružka Semelová, dříve učitelka, dopustila v přímém přenosu, kdy jednoznačně prokázané vynucení přiznání viny doktorky Milady Horákové v zinscenovaném procesu a následnou justiční vraždu bagatelizovala slovy:

soudružka Marta Semelová – stalinistka, rudá zrůda

„Milada Horáková se ale přiznala ke své činnosti. Pochybuji, že to byla vynucená přiznání. V každém případě je to záležitost, která je smutná.“ Jinými slovy obdivovatelka stalinismu a Gottwalda řekla, že si Horáková de facto provaz zasloužila.

Vpád sovětských vojsk společně s vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a následnou okupaci Československa Sovětským svazem po dobu dalších jedenadvaceti let hodnotila: „Já bych to v žádném případě nenazvala okupací. Nazvala bych to internacionální pomocí, která nám ovšem do budoucna udělala mnohé problémy.“

Nedávno zesnulý Vasil Biľak, vlastizrádce, který k nám pozval sovětské okupanty je podle Semelové „významný politik Československa“ a „pozitivní postava“. To ale není vše, poslankyně Semelová se podobným způsobem, kdy vychvaluje zločinný režim komunistů, projevuje už dávno.

Například v roce 2011 nad hrobem masového vraha Gottwalda u příležitosti výročí „Vítězného února“ měla projev, ve kterém označila komunistický puč za mezník, „který započal skvělou éru„. O rok později na stejném místě pak vyřkla, že „režim (komunistický, pozn. R.P.) nebyl zločinný, ten nastal až po roce 1989„.

Nadto ještě Semelová adorovala na půdě parlamentu pohraničníky, kteří na hranicích stříleli do zad lidí, kteří z našeho „socialistického ráje“ utíkali přes železnou oponu na Západ. Tvrdá stalinistka teď pravděpodobně narazila na trestní zákon.

§403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka

(1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným podobně účinným způsobem,

b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny,

c) spáchá-li takový čin jako voják, nebo

d) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(3) Příprava je trestná.

Komunistický režim byl zákonem postaven na roveň režimu nacistickému. Obě levicové ideologie si nemají co vyčítat, stojí za nimi jen teror, krev a perzekuce. Zde, pokud věc dojde až k soudu, a já věřím že ano, bude postaven základ pro nastolení stejného metru.

Pokud na jedné straně stíháme projevy (neo)nacismu, kdy jsou lidé zatýkáni pro nášivky na oblečení, či každý koncert je pod dohledem policie a při prvním náznaku hajlování hned vtrhne policie dovnitř a následně jsou tito lidé obviňováni a souzeni, pak to samé by mělo nastat i u ideologie stejně zvrhlé, u komunismu.

Nelze trestat jedno zlo a před druhým zavírat oči jen proto, že zástupci této ideologie sedí v parlamentu. Jak by to asi vypadalo, kdyby někdo chtěl založit Nacionálně socialistickou stranu Čech a Moravy? Domnívám se, že takový člověk by od registrace putoval rovnou do zadržovací cely.

Buď povolme propagaci nácků nebo se zákonně braňme i propagaci komunistů. dělat něco napůl je vždy špatné. Demokracie neznamená anarchii, kdy je dovoleno absolutně vše, ale stanovení jasných pravidel s velkou mírou svobody.

Máme-li zákon, který staví nacismus a komunismus na roveň, pak musíme ctít zákon i o propagaci takových hnutí. Platí-li zákaz propagace pro jednoho, musí platit i pro druhého. To vše je pozůstatek hesla „nejsme jako oni“.

krátce po revoluci bylo možné komunistickou stranu zakázat. Sami komunisté s tím počítali a kdyby s tím tehdy Václav Havel přišel, sami komunisté by si svůj konec i odhlasovali. Později to bylo čím dál obtížnější. Problémy s Mečiarem a následné rozdělení republiky na dva státy byly důležitější než komunistická ideologie.

Poslední šance byla v roce 1996, ale tehdy už byla vláda Václava Klause natolik slabá, že měla existenční potíže. Na Hradě stále seděl Václav Havel. Možnost byla v roce 2003, v době nástupu prezidenta Klause, ale to zase vládla ČSSD, která měla komunisty za spojence.

Stále mám za to, že komunisté měli a stále mají být postaveni mimo zákon. Stejně jako byli postaveni mimo zákon nacisté v Německu. Dnes, kdy význam komunistů opětovně zesílil, začínají vystrkovat své růžky. Například politruk pohraničníků, v parlamentu sedící bachaři mučitelé nebo policejní mlátičky.

Rétorika komunistů je čím dál ostřejší a vyvolávající ducha Gottwalda a předlistopadového „pořádku“. Jen dostali komunisté čichnout k moci, už by stavěli ostnaté ploty na hranicích a kádrovali protikomunsticky se projevující lidi.

Doufám, že „Rudá Marta“ stane před soudem a moc bych si přál, aby soud měřil propagaci komunismu stejným metrem jako propagaci nacismu. Od toho zde takové zákony jsou. Tedy, pokud případ nedostane na stůl nějaký bývalý soudruh v taláru. Ostatně soudím, že komunistická strana by měla být postavena mimo zákon.