Kdyby se této aktivity nezmocnila jedna výlučná názorová skupina novinářů či politiků a ti prostřednictvím vzletně se tvářících setkání se skauty neprovozovali jednostrannou propagaci svých názorů. Kdyby tu docházelo ke skutečné diskusi a střetávání rozmanitých názorů. Neboť  čím jiným konečně mají média být, ne-li prostředím k setkávání a výměně všech možných pohledů na otázky dnešního světa? V opačném případě, když se proklamované pravdy zmocní jen jeden názorový a zájmový pól, přestává jít o žurnalistiku a jde o propagandu. A ta se, jak známo, provádí formou indoktrinace. Jejím cílem není příjemce informovat, nýbrž přetáhnout na svou stranu, případně vytvořit z něj spolubojovníka proti společnému nepříteli.
Dobrodružství na svátek Íd al-Adha

Abychom byli konkrétní, jmenujme si témata a řečníky, jak se ve Skautském institutu střídají: „O vlivu médií na volby“ přednášel David Klimeš z Bakalovy Economie a Kamil Švec z České televize. „Beseda o investigativní žurnalistice“ byla v rukou Marka Wollnera (opět z ČT) a Jaroslava Kmenty. Ten působí v časopise Reportér, který je dle svých slov financován z Nadačního fondu pro podporu a rozvoj nezávislé žurnalistiky, ale na jeho stránkách najdete jedinou výroční zprávu, a to za rok 2013, kde se lakonicky píše „V roce 2013 nebyl nadační fond aktivní, věnoval se přípravě činnosti na rok 2014“. Nic víc. Inu, to je zřejmě to pravé investigativní zřídlo, z něhož pan Kmenta vysílá světlo do světa zahlceného tmou nepravdy a omylu. Podle hesla „kozel zahradníkem“.

Také vám připadá, že v tom výčtu (není úplný, ale i ostatní vystupující ve Skautském institutu pocházejí víceméně z týchž názorových a institucionálních zdrojů) někdo schází? Třeba když se veřejně hanobí celá sféra alternativních médií, není přizván nikdo přímo odtamtud, aby náhodou nevnesl do tématu nějakou pochybnost, nejasnost, polemiku, odlišný názor. Když se propaguje EU, není připuštěn žádný eurorealista, ke slovu přijdou jen samí euronadšenci nebo lidé zájmově a finančně na EU navěšeni. Nemluvě o masivní účasti lidí s kořeny v podniku Economia (Hospodářské noviny, Respekt, Aktuálně.cz) a zástupce firmy Evropské hodnoty, která si dělá dlouhodobě nárok na jediné a správné držitelství pravdy.

Nejstrašnější je, že cílovou skupinou této propagandistické aktivity, pro niž těžko hledat přesnější název než „indoktrinace“, je skautská organizace, tedy děti a mladí lidé. Když si k tomu připočteme další indoktrinační aktivity, například Jeden svět na školách (za peníze z velké části z veřejných zdrojů jej provozuje Člověk v tísni, mezi partnery této NGO patří – jaké překvapení – podnik Economia, Česká televize, Seznam.cz či Open society Fund), začíná se indoktrinační kruh uzavírat. Na jeho konci patrně má být zcela převychovaný jedinec vhodný do onoho orwellovského světa, který nám zde chystají tito nositelé pravdy a dárci dobra. Jenomže pravdy a dobra pro koho a v jakém zájmu?