"Každý kadeřník, řezník, instalatér, architekt, zubař nebo třeba i hasičský či myslivecký spolek, který má ve své provozovně puštěné rádio nebo televizi, totiž musí Ochrannému svazu autorskému - OSA a dalším organizacím platit několik tisícovek ročně. A to i přesto, že pouštění hudby nemá jakýkoliv hospodářský význam. Přeci si kadeřníka nebo zubaře nevybíráme podle toho, jestli má ve své provozovně puštěné rádio," konstatuje senátor Valenta.

"Poslanci jsou pochopitelně teď ve velkém tlaku od po desetiletí dobře fungující lobby, která chce pro OSA a jiné organizace udržet miliardový kšeft, ze kterého jim ročně zůstává za nehty asi 150 milionů Kč. Přitom pro návrh Senátu hlasovalo 56 senátorů a nikdo nebyl proti. Tento návrh není namířen proti autorům a jejich odměnám za uměleckou tvorbu. Je namířen proti chamtivosti a hamižnosti OSA a dalších kolektivních správců autorských práv, která už neví, koho by oškubala o autorský poplatek. Přitom tento spolek, který je zároveň ze zákona monopolem a ročně právě na základě zákona vybere od daňových poplatníků přibližně jednu miliardu korun, rozděluje vybrané peníze mezi umělce tak složitým způsobem, kterému nikdo nemůže rozumět a který je snad právě proto tak komplikovaný, aby umožnil vysoce netransparentní rozdělování těchto obrovských peněz," dodal senátor.

"Jsem rád, že Senát Parlamentu ČR byl v tomto ohledu jednomyslně pro zastavení hamižnosti OSA, která v případě televizí a rádií dnes vybírá autorské poplatky vlastně dvakrát. Jednou u provozovatelů televizí a rádií, podruhé u každého i sebemenšího živnostníka nebo spolku. A rád bych také zdůraznil, že není pravda, že senátní verze novely autorského zákona není v souladu s autorským právem. Podrobně jsem o tom mluvil přímo v Senátu a můžete si to přečíst!", má jasno Valenta.