Když jsem s Františkem Rybou hovořil o projektu mapování projevů zákeřného pseudo-lidoprávního aktivismu, stočila se řeč také na komediální seriál Most! Jeho připomínky dávají pohledu na seriál jiný rozměr nutný k zamyšlení, uvádí publicita a spisovatel František Roček k rozhovoru pro Prvnizpravy.cz, který vedl s Františkem Rybou.

Podle vás seriál je sranda alias psina, bžunda, smějete se, přitom říkáte, že co se v seriálu říká skutečně slyšíte kolem sebe v reálném mosteckém světě, ale…?

„Ale je to jenom seriál, život je složitější, život není jenom hospoda a krematorium. Ať jde o film nebo seriál, vždy jde o jediné – příběh nasoukat do omezeného času a do omezenéh o počtu herců v dvourozměrném prostoru. Jsou to jenom pohyblivé obrázky," reaguje František Ryba.

Co vám na seriálu vadí?

„Na samotném seriálu nic. Řemeslně je dobře udělaný. Ale pokud by hrdiny seriálu byly ženy ze sídliště, jak se baví, když jdou z obchodu domů do sídliště a hovoří o podobných problémech, nebo spolu krafají chlapi na nádraží při čekání na vlak, kterým denně jezdí do práce mimo Most, byl by to asi jiný seriál, a míň srandovní. Mám pocit, že ČT tento seriál účelově objednala, typoval bych, že i ve spolupráci s nějakými sluníčkářskými organizacemi, což ale nepřiznají," vysvětluje Ryba.

Proč si to myslíte?

„Začátkem ledna v Blesku vyšlo povídání o seriálu, kde jsem četl klíčovou větu: „Umění může mít tu sílu, že pokud chcete něco odsoudit, stačí to jen ve své odhalené blbosti ukázat,“ říkal režisér. Přeloženo do propagandštiny: Když něco chcete odsoudit, stačí poukázat více méně izolovaně na to nejblbější, co lze kdykoliv odsoudit jako cosi malého a ubohého, a vyhýbat se kontextu, který by nedej bože, alespoň naznačoval, co za tím skutečně je," objasňuje regionální politik.

Čili nevěříte v nevinnost seriálu?

„Žádný seriál není nevinný. Každý je plánovaný podle určitých parametrů. Kdo platí výrobu seriálu, ten si diktuje i podmínky. Většina seriálů je tak pitomých, že hlavním motivem není nic jiného než vydělat na nízkorozpočtovém seriálu co nejvíce. A v řadě států do seriálů cpou různé etnické či národnostní a různé genderové kvóty, aby měli pokoj od přihlouplých genderových hysteriků atp.," pokračuje František Ryba.

Očekáváte, že mohou být tyto skryté tendence i v tomto seriálu?

„ČT se tak chová, nedivil bych se. Jedou v širším kontextu. Naivisté z Karlovy univerzity např. v druhé polovině října 2018 představili svůj příspěvek jak hrdinně bojovat proti islamofobii. Nechápeme prý jak jsou muslimové fajn. V médiích byl třeba od nich postřeh, že pro naši zemi doporučují obsazování muslimů v tzv. mýdlových operách, tedy v nekonečných seriálech, jakými jsou například Ordinace v růžové zahradě nebo Ulice. Studie Counter-Islamophobia Kit z University of Leeds skutečně existuje. Najdete si ji na internetu," upozorňuje politik.

Čili seriál může být ve skrytu druhoplánově chápán jako nástroj k využití pro tzv. cikánské či romské aktivisty?

„Už se to pomaličku klube na povrch. V souvislosti s tím je zajímavý názor, který vyšel na info.cz (4.2.2019 Jan Palička: Cikán, nebo Rom? Každému dle libosti, platí to i pro herce Godlu). V článku se jedná o postavu popeláře Franty, kterého hraje romský herec Zdeněk Godla, v seriálu Most! Autor článku upozorňuje: „V rozhovoru, který s ním udělal server iDNES.cz, padla i otázka, zda mu vadí označení cikán, jež se dostalo až do titulku článku. Třiačtyřicetiletý herec zcela bezelstně odpověděl, že nevadí, je na něj zvyklý a má toto označení dokonce rád. Hned druhý den se ale na serveru neziskové organizace Romea objevila informace, že se Godla za použití zmíněného výrazu omlouvá. Prý neznal souvislosti a historii, ale nyní už je zná, protože na ně byl kýmsi upozorněn a vše mu bylo vysvětleno. Jak by řekl Josef Švejk, není nic lepšího než napravený hříšník…. Nemůžu se zbavit toho dojmu, že Rom Franta z Mostu, který se stejně jako jeho představitel Zdeněk z Chomutova nestydí být cikánem, protože je v prvé řadě dobrým člověkem, toho pro odstranění rasismu ze společnosti dělá více, než různí politicky korektní křižáci, kteří tak leda s grácií slona v porcelánu dláždí cestu do pekel dobrými úmysly, přičemž společnost z toho vychází stejně rozdělená jako předtím.“ Konec citátu, " cituje Ryba příklady z médií.

Z vašeho pohledu jde na první pohled o komediální seriál a problémy a hlášky ze seriálu skutečně existují. Ale pro cikánské či romské aktivisty je to pole neorané. Počíhají i na reakcí lidí na internetu a budou mít potom velký mejdan, protože reakcí zneužijí?

„Je to tak. Aktivisté mají úžasnou výhodu, že vždy mohou očekávat, že nejméně 3 % lidí z populace mají na kdejakou ptákovinu pitomé tzv. xenofóbní reakce. A skutečné problémy, které na Mostecku jsou, na ty aktivisté kašlou. O pár kilometrů dál v litvínovském Janově se během let 2009 až 2015, v rámci Integrovaného plánu rozvoje sídliště Janov, narvalo s pomocí EU pře 200 milionů korun. Jenže, zpráva o této dobročinnosti říká, že „i přes všechny probíhající aktivity přetrvává sociální pnutí mezi původními obyvateli sídliště a tzv. nepřizpůsobivými, tvořenými převážně skupinami obyvatel přistěhovalými z jiných měst“. Konec citace. Kdysi jsem v Janově bydlel, když to ještě bylo normální sídliště. Proto vidím rudě, když se mě snaží nějací aktivisté školit v lidských právech," dodává František Ryba.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:fr,reproCT)