28. února 2019 - 09:30
Hnutí ANO se dlouhodobě pohybuje nad třicetiprocentní hranicí, což svědčí o stabilizaci voličského elektorátu, který vnímá předsedu této strany Andreje Babiše jako čitelnou personu, u níž klady pro voliče převyšují nad negativy v podobě jeho kauz. Mezi klady pak můžeme jako zásadní vnímat i jisté spojenectví Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem, kdy tento politický tandem představuje pro značnou voličskou obec jisté záruky a jistoty v otázkách zahraničí politiky a postojů ČR k veřejností kritizované bruselské politice.
Pravicově orientovaní voliči se velmi vlažně, ale i přesto vzestupně opět stmelují u ODS, která je sice nejsilnější pravicovou stranou, ale stále nemůže útočit na dosavadního politického lídra hnutí ANO. Občanští demokraté by aktuálně získali podporu 15,2% voličů.
SPD stačí aktuální zisk 7,2% hlasů k pozici čtvrté nejsilnější parlamentní strany. Vzhledem ke skutečnosti, že část postojů zastávaných SPD přebral premiér Andrej Babiš, doplácí strana předsedy Tomio Okamury na větší viditelnosti a medializaci premiéra Andreje Babiše, který má pro řadu voličů zastávajících protiuprchlické a protiunijní postoje větší váhu, než méně medializovaná, a tedy i viditelná SPD. I tak je však zřejmé, že SPD má již své voličské jádro, o nějž se může opřít zejména v nadcházejích Evropských volbách.
Menšinová vláda premiéra Andreje Babiše podporovaná KSČM prozatím nadále nepřináší komunistům velký prospěch. Je tomu spíše naopak a zejména z toho důvodu, že hnutí ANO získalo podporu jak části voličů ČSSD, SPD, tak i právě KSČM, která by aktuálně získala podporu 6,1% voličských hlasů.
Jistou stagnaci zažívá dlouhodobě i KDU-ČSL, která se pohybuje těsně nad pětiprocentní hranicí (aktuálně 5,3%).
Těsně kolem pětiprocentní hranice, ale již spíše pod ní se pohybují hnutí STAN (aktuálně 4,3%) a TOP 09 (aktuálně 4%). V případě těchto dvou stran se ukazuje, že politika postavená pouze na kritice premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana doprovázená nekritickou podporou EU, není dostatečnou pro získání většího počtu voličské obce. Část voličů TOP 09 a STAN se tak přesouvá k ODS a Pirátům. Pravicové hlasy se tak štěpí do více politický subjektů a je zřejmé, že ani pravicově smýšlející voliči nejsou zcela jednotní v zahraničně politických otázkách a postojích k EU.
S voličskými náladami může navíc výrazně zamíchat i avizovaný vznik nových politických subjektů jako např. hnutí LIST mediálního magnáta Jaromíra Soukupa.
Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.
HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z únorového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 60,8% rozhodnutých voličů a také z údajů posledních sněmovních voleb.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 60,8% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.
SANEP je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
(rp,prvnizpravy.cz,sanep,foto:arch.,graf:sanep)