Tichošlápek premiér Bohuslav Sobotka umí někdy říct též pravdu, ovšem jen když jde o jeho kariéru. Pravda, hbitě zakamuflovaná, aniž by o služebním zákonu řekl na rovinu, že ho prostě koaličně s Kalouskovitými našeptávači zk.rvili, vyjádřil se místo toho s pokryteckou obezřetností sobě vlastní, když uvedl, že něco „nebylo zasazeno do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou proto neobstojí…“ Přesto nechal veto prezidenta přehlasovat…
Prezident Miloš Zeman však má odjakživa, co na srdci, to na jazyku a v Českém rozhlasu si nebral servítky: „Musím kritizovat vládu, protože… zk.rvila služební zákon…“ Vláda se zkrátka ve svém programovém prohlášení zavázala, že zcela odpolitizuje státní správu, přitom politické náměstky zachovala a naopak zrušila generální ředitelství státní služby. Sobotka se nažral a Zeman zůstal naštvaný pro superúředníka. Jeho prozíravost vnímá riziko, když i v minulosti socialisté před volbami lákali své voliče finančními sliby a rozdáváním líbivých bonusů, až skutek utek…
A nastal „Lánský“ mazec tuplovaný, jelikož v těch samých Hovorech z Lán si ještě Zeman vyšlápl na Pussy Riot, aby věci pojmenoval správnými slovy. Paní Jílková v pořadu ČT „Máte slovo“ si neodpustila tvrdit, že tím urazil dámské přirození a zkazil nebohá dítka, co se dívají jen na neškodné porno. A nic o tom, čím vším urazily ruské punkerky církev a matky ve vysokém stavu těhotenství, když veřejně souložily. Ale dnes jde o služební zákon. Kdysi to byl velký džob být ve státní službě. Mít své jisté, prostě tutáč za to, že soukromník makal jak Bulhar a našinec s definitivou si žil nad poměry z jeho daní. Aby to bylo historicky spravedlivé, nakonec si tento ouzový blahobyt zařídili i řečtí rekové; proč ne, když byli první demokracií, dali nám antiku, Homéra a Trójanům šlohli krásnou Helenu. Podobnost s Českem je jasná; také vláda socialistů; od dědy, otce a syna Papandreovi, dědičné řecké premiérství. Vládli Řecku od roku 1944 až do roku 2011… (Andreas Papandreu byl synem Georgiose Papadrea, jehož vnukem byl zase Jorgos Papandreu.)
V Řecku měli životabudič; chceš-li se dobře míti, musíš socialistům lézt do… Stačilo hlasovat pro Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) a stali jste se státními zaměstnanci. Nedávno bylo ještě Řecku hej. Člověk, který v 25 letech vstoupil do státní služby, měl před sebou 35 let garantovaného platu. A celoživotní penzi. Největší skupinu státních zaměstnanců tvořili učitelé. Řecko na školách 1. a 2. stupně zaměstnávalo čtyřikrát víc učitelů na žáka než Finsko. Před několika měsíci vyšlo najevo, že na odlehlém ostrůvku Agios Efstratios provozovali školu se čtyřiceti učiteli a deseti žáky. Balada. Nadbyteční učitelé pobírali plat, ale neučili. Někdo třeba v pracovní době jezdil s taxíkem, další jsou v turistických službách.
A česká socialistická vláda se vydala řeckým stylem do budoucnosti, aniž by domyslela řeckém konce a bilionové dluhy. Už vánoční prémie českým státním zaměstnancům zvedly adrenalin všem, kteří vědí, jak těžce se vydělávají peníze. Patří mezi ně všichni zaměstnaní lidé v soukromém sektoru, podnikatelé a živnostníci. Všichni ostatní patří do tabulek státních zaměstnanců a ostatních úředníků, kteří jsou placeni z toho, co vydělají pracující neúředníci. Od ledna dostanou přidáno policisté, hasiči a hlavně státní úředníci. To jsou ti, kteří o penězích ví asi tolik, že se bez nich nedá nic nakoupit v obchodních centrech….
Premiér Bohuslav Sobotka však ještě v honbě za voliči ČSSD zaručuje další zvýšení platů všem státním zaměstnancům; chtěl by, aby 3,5 procenta mohli skutečně garantovat. Zvýšení o 15 procent by přišlo státní rozpočet na 3,9 miliardy korun ročně navíc, přidání o 25 procent by stálo 6,5 miliardy. Ministerstvo prý preferuje vyšší částku. Stát platí z rozpočtu 427 tisíc zaměstnanců, z nichž lze na 70 tisíc označit za státní úředníky. Český veřejný sektor zaměstnává zhruba 935 000 lidí, tedy skoro pětinu pracovníků v Česku. V příspěvkových organizacích pracují hlavně učitelé, v rozpočtových zase armáda, hasiči a policie. Někteří si pak přilepší znovu už od ledna, celkem pětiprocentní nárůst proti současnému stavu by se měl týkat policistů, hasičů a dalších členů ozbrojených složek. O čtyři procenta by si měli celkově polepšit státní zaměstnanci v oblasti kultury. Blíží se březen a s ním volby do vedení ČSSD; je třeba se snažit potěšit alespoň své spolustraníky, jako v Řecku za klanu Papandreů… Mementem ale je, že zatímco lukrativní státní služba v Řecku skončila, v Česku teprve raší penězi nalitými pupeny.
“Neviním Řeky. Každá země by mohla sama volit, zda bude žít na půl plynu, čtvrt plynu, nebo na plný plyn svých možností. Sama by mohla říct: my budeme víc hodin sedět ve stínu pod cypřiši a popíjet si ouzo, anebo víc pracovat. Jestliže se Řecko rozhodne, že bude více hodin věnovat ouzu nebo cypřišům, tak je to naprosto v pořádku. Nicméně nemůže vstoupit do měnové unie s Německem,” řekl Klaus v rozhovoru pro deník Právo a Socialista Papandreu zuřil. Kvůli řeckému bankrotu nebo vyřčeném pravdě…? Nebo že si někdo troufl pomlouvat vyvolený národ s první demokracií na světě? “Když se říká, že dnešní textilní dělnice má více šatů a lepší šaty než měla královna před sto lety, je to sice bonmot, ale něco na tom je. Opita svými úspěchy tato společnost zapomněla, že na něčem byly založeny a ve své permisivnosti a krátkozrakosti vesele likviduje jeden z těchto stavebních podniků za druhým…“
MF dnes píše: „Pokud vezmeme všechny české státní úředníky, zaměstnance ve státních podnicích, lékaře a ostatní zaměstnance nemocnic, učitele od základních škol až po univerzity, policisty a hasiče, dostaneme se k číslu kolem 1 100 000 státních zaměstnanců. Samotných úředníků je necelých 250 tisíc… V zemi vydělává celkem jen 4,8 milionu lidí… To by znamenalo, že každý takový úředník se stará o 40 obyvatel.“ Víme vůbec, jak definovat úředníka? Je soukromý kominík, který nedělá nic jiného, než že dává nebo nedává razítka na nové komíny také úředníkem? Před necelými 80 lety, v polovině třicátých let, připadal jeden úředník na 143 obyvatel. Tento rozdíl ukazuje, jak za necelých osmdesát let stát pořádně úřednicky nakynul. Lapidárně řečeno; úředník je ten, kdo žije s toho, co vlastníma rukama vyrobí živnostník a jiní soukromníci…
A úředníků stále přibývá: podle některých údajů mezi léty 2000 a 2008 vzrostl počet zaměstnanců ve státní správě včetně policistů ze 175 tisíc na 291 tisíc. Na ministerstvech je dnes zaměstnáno o 30 procent úředníků více než v roce 1996. Dobrou ukázkou nárůstu počtu státních úředníků byla také reforma státní správy v roce 2003. Tehdy přešla řada kompetencí státních úředníků na nově vzniklé kraje, ale úředníků ve státních úřadech přibylo. Ze statistik vyplývá, že v posledním desetiletí nejvíce narostl počet úředníků na ministerstvu zemědělství, mezi léty 2002 a 2006 na dvojnásobek. … Rostly také počty úředníků na ministerstvu práce, průmyslu, školství, zdravotnictví…
Je to náhoda nebo osud, že stejný úřednický boom zažili před lety též Řekové a rovněž za vlády socialistů, dokonce v dědičném rodinném byzbysu. A jelikož také EU vládli socialisté v čele s maoistou a bývalým předsedou portugalských komunistů Barrosem, je snadné vypočítat, kolik je jedna a jedna a proč jde o nevydařený klon RVHP, resp. sofistikované „letadlo“ či „pyramidu“. Tedy, ne že bych chtěl, aby se moji milovaní Řekové flákali a popíjeli pouze ouzo, ale přece jen by měli mít výsady země vyvolené… Řecko “zbavené práv” říká nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass v básni “Hanba Evropy”, která vyšla v deníku Süddeutsche Zeitung. Řecko přirovnal “k dlužníkovi vysvlečenému donaha, vystavenému na pranýř”. “Povrchně budeš chřadnout bez země, jejíž duch, Evropo, stál u tvého zrodu,” varuje. Oba národy se nejvíc zasloužili o evropskou, potažmo světovou politickou kulturu…
Nedávno jsem byl během voleb v Řecku, něco málo o nich vím. Služba ve státní správě zde byla hýčkána. Mnoho Řeků též odcházelo do předčasného důchodu v padesáti, výjimkou nebyli ani čtyřicátníci, kteří pobírali penzi za to, že odešli ze státní správy, i když během ní dostávali 13. a 14. platy. Jakmile Řek získal místo ve státní správě, byl za vodou – už ho nikdy nevyhodil, až do důchodu. Jedině, že by zrušili jeho profesi. Naštěstí české fámy o tom, že důchody se dědí z Řeků na jejich manželky, eventuálně i na dcery, byly jen smyšlenkou českých médií s nadměrnou fabulací. Plat byl přesto ve státní správě v průměru 2,5krát vyšší než v soukromém sektoru. Pokud ovšem soukromníci nevydělávají po vzoru Onassise a některých českých fotbalistů miliony týdně.
Řecká centrální banka zaměstnávala 3000 lidí (Řecko má 11,2 milionů obyvatel). Česká národní banka (Česko má deset a půl milionů obyvatel) udává počet zaměstnanců na 1484 lidí. Ve státním Telekomu zaměstnávali Řekové 25 tisíc lidí – když chtěl ředitel snížit počet lidí na 12 tisíc, vláda nařídila každému, kdo odchází, vyplatit 5 milionů Kč. Řecké aerolinky Olympic Airwaves chtěly v roce 2003 méně pilotů. Ti, kteří byli propuštěni, dnes pobírali plat 350 000 Kč měsíčně. Pro dlouholeté zaměstnance v soukromém sektoru bylo jako odstupné stanoveno minimum 24 platů. Situace státního sektoru v Řecku byla prostě přepychová. Ovšem, všeho dočasu. Snem každého studenta střední školy bylo stát se státním zaměstnancem. Vojenské školy a policejní akademie tak praskaly ve švech. Odkud taková situace a jakási rozmazlenost státních zaměstnanců pramenila? Ano, veřejný sektor byl v Řecku silný již od konce druhé světové války, nárůst počtu zaměstnanců ve státní správě je však spojován především s osmdesátými lety minulého století s vládami socialistů.
Nikoho asi nepřekvapí, že tehdy vládě předsedal Andreas Papandreu, otec premiéra současného. Tedy, že by též dědičné křeslo premiéra? Za jeho vlády rostl význam politického klientelismu, správná politická příslušnost znamenala vstupenku na lukrativní místo ve státním sektoru. Řecko se stalo rájem státních úředníků. Vlády si začaly své voliče kupovat tím, že je bez okolků zaměstnávaly ve státním sektoru, propustit zaměstnance pro ně přitom bylo cosi nemyslitelného, až nezákonného. Vznikla vysoká přezaměstnanost a ročně tak stát zbytečně přicházel o obrovské sumy peněz. A co funkce ve státních komisích; asi 10 tisíc lidí za ně dostávalo ročně celkem až na šest miliard korun. Podle BBC prý dál existuje v Řecku tajemná komise, jež se má starat o jezero, co však vyschlo již před 80 roky. Suma sumárum, pravda nebo fámy a mýty, dluží dnes Řecko přes 500 miliard eur a osmadvadvacítka EU si nyní musí půjčovat, aby se složila na dlužné řecké biliony. Není se čemu divit, jen od roku 2006 se platy v zemi na Peloponésu zvedly v průměru o 30 procent.
“Koupím vepřové maso, kilo za devět eur, nejlevnější v Řecku, udělám z něho gyros za 6, 80 eur, i s hranolky plus zelenina. Vyjdu prostě vylej nalej. Na jedné porci maximálně půl eura zisku. Marlbora 3,8 euro, benzin 1,7 euro, průměrný důchod 700 euro… Mám dva zaměstnance, kteří mají neměnný plat 1200 eur, můj plat se pohybuje okolo 2 až 3 tisíc eur a to musím platit elektřinu a roční nájem osm tisíc eur. Sezóna trvá šest měsíců, pak mají jeho zaměstnanci od státu 320 eur sociální dávku, já jako kapitalista nemám od státu v tomto období nic. Musím si vystačit s úsporami. Pokud nějaké mám… Na ostrovech, kde je turistický ruch, tam je skoro blaze, ale v Aténách, tam je zle…” říká šéf taverny Luan Muca, který musí uživit své dvě děti a manželku v domácnosti. Naštěstí má restauratérství v krvi po své mamince, která má také restauraci. Syn se od ní oddělil v roce 1999, kdy si otevřel svoji tavernu v Kolymbii. A volil Novou demokracii Antoniase Samarase, která zvítězila ve volbách…
Dnes si Luon Muca rve vlasy; na ultralevičáka nečekal, ale nezoufá… Pokud si Alexis Tsipras z vítězné řecké levicové strany SYRIZA myslí, že může omezit reformní úsilí a úsporná opatření, jak asi dopadne? Řecká levice nejsou Papandreovi socialisté. Zvláště, když u sousedů jsou nízké ceny a levná pracovní síla. To vše přimělo četné řecké podniky, aby se přemístily do Bulharska. Navíc je uklidňuje to, že jsou v bulharských bankách jejich peníze ve větším bezpečí než doma v Řecku. Pro řecké podnikatele se Bulharsko stává určitou nadějí. Daně z příjmů jsou tam jedny z nejnižších v Evropské unii, deset procent. Naproti tomu v Řecku podnikatelé do státní kasy ze zisku odevzdávají nejmíň pětadvacet procent. Jednotlivci s vysokou výplatou by navíc ještě skoro polovinu ročního výdělku vydali na dani ze mzdy. A co z toho chaosu má Bulharsko? Hlavně to pro podnikatele není daleko. Jsou tu dobré ceny i lokality. A rovněž nízké ceny bulharských nemovitostí v atraktivních lokalitách Řeky lákají. Když to šlo na Islandu…?
Aristo Theodoropoulos si pochvaluje výhodnou koupi rekreačního areálu v luxusním horském středisku Bansko. K sousedům tak prchá čím dál víc řeckých investorů. Bulhaři zatím na řecké krizi vydělávají. Stejně tak Rumuni či Albánci, kam se už se svojí produkcí přemístily desítky řeckých podniků… Ovšem, je tady ještě Čína. Největší banky se zkrátka nachází v Číně, která jich v Top 50 má třináct. Na úplně první místo se dostala Průmyslová a komerční banka Číny, jejíž celková aktiva přesáhly v roce 2010 hodnotu dvou bilionů dolarů (37,6 bilionu korun). Poradce čínské centrální banky a vlivný ekonom Jü Jung-ting uvedl, že Čína by se měla připravit na vypadnutí Řecka z EU a z měnové unie. Navrhl řadu kroků od omezení pohybu kapitálu po peněžní injekce pro domácí finanční trhy.
Čínské firmy podepsaly s řeckými partnery 14 dohod o investicích za stamiliony eur, zejména ve stavbě nákladních lodí a stavebnictví; místopředseda vlády pro průmysl Čang-Te-ťianga navštívil i Krétu, kde mají Číňané zájem o výstavbu letiště. Řecké rejdařské firmy si objednaly od čínské loďařské skupiny Cosco až 15 nákladních lodí. Námořní přeprava je jedním z hlavních ekonomických odvětví v Řecku a Řekové ovládají téměř 20 procent světového nákladního loďstva. Lodě jim dlouhodobě dodávají čínské a korejské loděnice. Čínská Cosco v roce 2008 podepsala dohodu na 35 let o modernizaci a provozu dvou kontejnerových terminálů v největším řeckém přístavu Pireus. Čínská stavební společnost BCEGI Group podepsala kontrakt na výstavbu hotelového a nákupního komplexu. Telekomunikační podnik OTE podepsal dohodu s čínskou Huawei Technologies a řecké potravinářské firmy uzavřely čtyři smlouvy v hodnotě stovek milionů eur na export olivového oleje do Číny.
Inu, současní čeští a již minulí řečtí socialisté mají zřejmě hodně společného, jen nevím, jak to u nás dopadne, když budou naši státní úředníci pracovat na čtvrt plynu a popíjet k tomu rozmařile ouzo s citronem a sirupem, nebo pivo; a živnostníci najednou zjistí, že zákon o státní službě, díky jemuž žijí desetitisíce úředníků z jejich daní, si zaslouží mnohem horší vulgaritu, než kterou vyslovil Miloš Zeman v Hovorech z Lán. Ten Zeman, co prozíravě uznal v Pekingu celistvost Číny, včetně Tibetu a Tchaj-wanu…
Zdroj: Blog autora