V rozhovoru pro daný portál přišla řeč například na migraci, která je stále velkým tématem pro Evropu. Spisovatel odpověděl na to, za jsou pro Evropu migranti, kteří na toto území přišli v letech 2015-2016, přínosem či naopak jakousi zátěží.

„Statisticky je jejich mnohem větší počet zátěží na sociální systém než přínosem. Takových přínosů, jako jsou třeba Zidane nebo Özil ve fotbale, je špetička, těch průměrně přispívajících čili integrovaných sotva třetina.“

Český publicista také uvedl, jak by se měla Evropa v této věci zachovat:

„Evropa by měla sledovat, jak se podaří řešení italské, v podstatě jednoduché: vyděláš si na sebe a platíš daně, zůstaň, chceš žít na podpoře, máš smůlu, prachy došly, vrať se domů. Itálie totiž dospěla do finanční situace, kdy už na podporu migrantů nemá a citelně jí chybějí finance pro základní věci Italů. Tam se brzy mohou ocitnout i další západní země. Takže vlastně přejme si pořádnou hospodářskou krizi jako záchranu civilizace.“

Dodal také, že dokud bude Evropa bohatá a štědrá, pak migrace do ní bude pokračovat. Jestli však zchudne na úroveň zemí, odkud migrace přitéká, přestane migranty lákat, myslí si spisovatel. Podle jeho názoru by se tak jakási ekonomická krize mohla stát etnickou a kulturní záchranou.

Spisovatel v jednom ze svých textů okomentoval situaci s navrátilými džihádisty a k této otázce se v daném rozhovoru znovu vrací. Podle něj je totiž situace vážná a shovívavost Evropy v tomto ohledu se mu příliš nezamlouvá.

„Demografická křivka růstu islámské populace a početné slábnutí populace etnických Evropanů jsou už nastavené tak, že je jen otázkou několika desetiletí, než islám získá početní převahu, alespoň v některých zemích nebo velkoměstech,“ dodal.

Kuras se vyjádřil také k brexitu, který je v poslední době velmi ožehavým tématem. Dle jeho názoru tato inciativa připomíná spíše habaďůru, jelikož parlament, jehož poslanci jsou ze dvou třetin antibrexitáři, maří výsledek referenda.

„Po dvojnásobném zamítnutí brexitové dohody Mayové a zároveň zamítnutím odchodu bez dohody teď hlasoval o osmi možných variantách brexitu (včetně nebrexitu) – a všechny zamítl. A „odcházeči“ nedokázali za dva a půl roku vypracovat alternativu, jak Británii z EU dostat ven se ctí a bez krizových situací,“ uvedl.

Bez komentáře nezůstalo ani dění ve Francii, kde již od listopadu probíhají protesty tzv. hnutí žlutých vest. Dle spisovatele má tak Francie nakročeno k nástupu nové totality, což se projevuje hned v několika aspektech.

„Jednak ve viditelné surovosti policie proti žlutým vestám, jednak v Macronově oznámení přísné kontroly internetu včetně, u viníků „hate speech“ doživotní zákaz přístupu na internet. Jednak početně stále sílící radikalizovaná populace islámská. A její vražedné útoky na Židy. Perzekuci od muslimských spolužáků zažilo podle nedávné sondáže 90 % židovských studentů. Perzekuce Židů byla vždy předehrou k perzekuci všeho svobodomyslného, a tak ji musíme vnímat i dnes,“ dodal.

Benjamin Kuras (74), původním jménem Miroslav Kuraš, je český spisovatel, dramatik a publicista. V roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde řadu let pracoval v české redakci BBC. V roce 1974 konvertoval k judaismu a změnil si jméno. Je autorem 19 rozhlasových a divadelních her v angličtině a více než 30 českých knih.