"Spojené státy v zásadě nemohou rozšířit vojenskou přítomnost NATO v Černém moři, neboť existuje Montreuxská úmluva, která jasně upravuje nejen délku pobytu lodí třetích zemí, ale i počet jejich současné přítomnosti na vodních hladinách. Pokusy o porušení tohoto dokumentu nebyly dokonce nikdy uskutečněny, protože Rusko i Turecko a řada dalších vlivných světových hráčů by to vnímala velmi negativně. Státy do toho nepůjdou, jejich pokusy budou jednoduše blokovány.

Existuje další možnost zvýšení vojenské přítomnosti NATO v Černém moři, pokud stav své bojové flotily zvýší jedna ze zemí Severoatlantické aliance, která má přístup k Černému moři. Může to být například Rumunsko. De facto lodí NATO ve vodách bude více, ale de jure to bude rumunská loď. Bukurešť však bude muset buď vyrobit loď sama, nebo ji koupit. To je nonsensus pro malé černomořské země. Takže i tato verze je čistá utopie", říká specialista.

Stálá zástupkyně USA v NATO Kay Bailey Hutchisonová oznámila, že na zasedání ve Washingtonu ve dnech 3. - 4. dubna budou ministři zahraničí vojenské aliance jednat o rozšíření své vojenské přítomnosti v Černém moři. Podle jejího vyjádření je důvodem znovusjednocení Krymu s Ruskem a také incident v Kerčském průlivu 25. listopadu 2018. "Budeme hovořit o tom, co můžeme dělat v Černém moři. Rusko pokračuje ve snaze destabilizovat Ukrajinu, nadále militarizuje Krym", poznamenala Hutchisonová.

"To všechno je patos, který nemá nic společného s realitou. Ukrajinská tematika je jen záminkou pro USA, aby zvýšily stupeň protiruských nálad a znovu zapojily Rusko do diskuse, která je vedena v agresivním tónu. Státy vydávají zbožné přání za skutečnost, když mluví o své dominanci v oblasti Černého moře, ale ve skutečnosti tomu tak není. Přítomnost armády lodí USA a NATO ve vodách není navíc ani potřebná.

USA aktivně používají protiruskou rétoriku, aby "zkroutily ruce" zemím NATO a aby je přinutily k rozmístění základen, nákupu drahých zbraní, přispívání 2% rozpočtu země do rozpočtu vojenské aliance. Ve skutečnosti však "správně" platí pouze Estonsko a Polsko, které však také dokáže chytračit s penězi. Argumenty jako "ruská agrese" a "útok na Ukrajinu" jsou pokusy k dosažení rezignace Evropy", soudí vojenský expert.

Nesmyslná přítomnost

29. března vplula do Černého moře skupina lodí druhé stálé námořní skupiny NATO. Jak bylo uvedeno v tiskové službě Severoatlantické aliance, tato mise byla naplánována již dávno a nesouvisí s prezidentskými volbami na Ukrajině 31. března, jejich hlavním cílem je uskutečnění manévrů Sea shield - 2019 (Mořský štít 2019). Tři země aliance (Rumunsko, Bulharsko, Turecko) mají přístup k Černému moři a NATO v této oblasti pravidelně provádí cvičení a hlídky.

V roce 2018 vstoupily lodě NATO do Černého moře třikrát v rámci plánovaných výcvikových misí. V pátek oznámilo Národní centrum řízení obrany Ruska, že lodě ruského námořnictva pozorují skupinu tří lodí NATO, příslušných námořnictvu Nizozemska, Kanady a Španělska, které vstoupily do vod Černého moře. Fregaty Evertsen, Toronto a Santa Maria se spolu s tureckým Ildirimem a rumunským Regele Ferdinandem zúčastní manévrů Sea Shield s gruzínskými a ukrajinskými loděmi pobřežní stráže.

"Ve skutečnosti je pro Američany bezpečnější nevplouvat s loděmi NATO do Černého moře, ale působit na dálku. Americká letadlová loď ve Středozemním moři má řízené střely, schopné zasáhnout cíle na území Ruska. Navíc její letecké křídlo tvoří 80-86 letadel, z nichž 70 je úderných. Každé letadlo je schopno uletět 2 tisíce kilometrů k cíli a při existenci letiště k mezipřistání 3-4 tisíce kilometrů.

To znamená, že zvýšení přítomnosti válečných lodí v Černém moři je nesmyslné a nelogické. Rusko přece s pobřežními raketovými a protiraketovými komplexy zcela "deštníkem" pokrývá vodní plochu Černého moře a jeho pobřežních zón. V případě nutnosti bude cíl zasažen i na území Turecka nebo ve Středozemním moři, protože létající objekty, uznané za nebezpečné, jsou zachycovány na vzdálených přístupech. Rusko ani nemusí nic měnit - celá infrastruktura pro protiakce již byla vybudována.

Státy prostě nemohou a nebudou chtít zničit tuto vojenskou paritu, nemluvě už o zásahu na průchod do Azovského moře. Proto všechny "výhružné" protiruské poznámky nejsou ničím jiným než blufem, za nímž nebudou skutečné akce nikdy následovat", uzavírá Vladimír Mamajkin.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová