dederonská Makrela

Merkelová by měla víc číst své noviny; týdeník Der Spiegel se ve svém internetovém zpravodajství zabýval současnou ukrajinskou krizí. Ptá se: „Proč obyvatelé Krymu vítají ruské vojáky jako ochránce? Proč se celé regiony na východě a jihu Ukrajiny odvracejí od vlády v Kyjevě? Proč, až když je nejhůř, jdou ukrajinští vojáci proti těm ruským, mávají ukrajinskou a ruskou vlajkou a křičí: “Jsme přece bratři”. To nevěděli už na Majdanu…?“ Kdo je tedy v Německu za názorem paní Angely, kdo za realitou? Týdeník Der Spiegel se prostě zabývá současnou ukrajinskou krizí. Uwe Klussmann rozebírá, co všechno vláda a parlament za tu krátkou dobu udělaly úplně špatně.

Odpovídá jednoznačně: Způsobily to fatální chyby nové vlády. Pod tlakem bojovníků z ulice, kteří násilím „hlídali“ parlament, byl zrušen zákon, jenž garantoval používání ruštiny na východě a jihu Ukrajiny. Dohoda z 21. února 2014, kterou garantovali zástupci Německa, Francie a Polska, předpokládala vznik přechodné vlády národní jednoty. V ní by logicky měli mít místo i zástupci východních a jižních regionů. Místo toho se ministry stali představitelé extrémně pravicové strany Svoboda. Tedy strany, která udržuje úzké vztahy s německou neonacistickou NPD. Nadšení NPD pro Svobodu je dost pochopitelné, protože Svoboda definuje národ jako „společenství krve a ducha“, a oslavuje boj ukrajinských banderovských kolaborantů po boku Hitlera… Slyšela Angela tento mírumilovný rozhovor Tymošenkové, zareagovala na něho…? Proč se neptají jednostranně zaměřená česká média?

V rámci svého panelu na počest letošního Dne holocaustu “persona non grata” Jakunin mj. řekl: “Rusko je v souvislosti s Krymem obviňováno z toho, že porušilo mezinárodní právo, ale mezinárodní právo bylo porušeno již mnohokrát předtím. Mezinárodní právo bylo porušeno, když byla bombardována Jugoslávie, když byla Jugoslávie rozdělena, v Kosovu pak byla ustavena nějaká administrativa a až pak vyhlášeno referendum. Mezinárodní právo bylo porušeno i v případě intervence v Libyi nebo v Iráku. Mezinárodní právní orgány by měly všechny tyto krizové události posuzovat objektivněji, krizové situace by měly být řešeny na mezinárodních konferencích za účasti všech velmocí a všech zainteresovaných stran a ne se jenom nesmyslně obviňovat z porušování mezinárodního práva, jako v případě současné krize na Ukrajině, která obviňuje Rusko z agrese, protože použití síly-armády proti vlastnímu lidu bez mandátu OSN ze strany nové ukrajinské vlády je taky porušení mezinárodního práva…”

A teď k tomu zásadnímu, o čemž Merkelová nemluvila; měli Ukrajinci důvod odvolat prezidenta Janukovyče? Byl tak špatným hospodářem s proruskými tendencemi? Víc napoví tzv. “břidlicově-plynová” dohoda, jež byla podepsána v lednu 2013 v Davosu na dobu padesát let. V této souvislosti uvedl ještě pučem nesesazený ukrajinský prezident Janukovyč, že dohoda s Chevronem umožní Ukrajině, aby se stala do roku 2020 energeticky nezávislou. Janukovyčova Ukrajina tak podepsala smlouvu s anglo-nizozemskou společností Shell taktéž v objemu deseti miliard ohledně těžby plynu z břidlice v lokalitě Juzivska na východě země. Ve společném podniku měla mít 50 procent firma Shell, druhá polovina by patřila ukrajinské firmě. V ní měl mít stát 90procentní podíl a 10 procent by vlastnila soukromá firma. Jistě našeho ministra zahraničí bude zajímat, jak jeho Říše dobra mírumilovně zacházela se svými nikdy neobviněnými vězni.

Podle odhadu Úřadu pro energetické informace (EIA) má Ukrajina třetí největší zásoby břidlicového plynu v Evropě, a to v objemu asi 1,2 biliónu metrů krychlových. Janukovyč se rovněž snažil, aby se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu. Projevil též zájem o Azerbajdžánský zemní plyn. To vše nasvědčuje tomu, že Janukovyč myslel na svoji Ukrajinu, jejíž byl prezidentem. Ukrajina tím učinila první krok ke snížení své závislosti na dovozu plynu z Ruska.

Evidentní je, že odstranění Janukovyče, přes jeho jednoznačnou snahu zachránit svoji Ukrajinu, bylo jen plánem EU a Spojených států, jak prezidenta zdiskreditovat, vyřadit energetickou moc Ruska a místo jeho plynu začít dovážet břidlicový plyn z USA. Přitom Janukovyč měl situaci ukrajinského zásobování plynem plně v rukách. Nebylo by žádných tahanic u soudů, ani zastavení plynu či dvoumiliardový dluh za zemní plyn vůči Rusku, jež mělo prodloužen pronájem sevastopolské základny do roku 2042. Moskva za to Janukovyčovi poskytla devítiletou třicetiprocentní slevu na ruský plyn. Ukrajina je na něm životně závislá a díky slevě mohla ušetřit až 40 miliard dolarů (800 miliard Kč).

Jak Janukovyč mučil, zastrašoval a bil nebohé Ukrajince…

Teď vše padlo; vytrhnout plynový trn z paty měl Ukrajině americký břidlicový plyn. Ovšem, ouha. Nejdřív do čtyř let. Pokud vůbec; jeho těžba totiž hrozí silným zemětřesením. Tankery, terminály, plynovody také něco stojí, přitom jediný způsob, jak dostat plyn do evropských plynovodů, je jeho zkapalnění a přeprava lodí přes Atlantik do evropských přístavních terminálů, kde se opět přemění na plyn. Náklady na transport však jeho cenu více než zdvojnásobí a zatím – z českého pohledu – není vybudována ani potřebná infrastruktura. Ačkoliv přístavních terminálů na kapalný plyn je v Evropě už přes dvacet, všechny se nacházejí na západě a jihu kontinentu.

Opravdu paní Merkelová nečetla Klussmannův článek? Opravdu věří, že by Rusko uspořádalo vítězné referendum na Krymu s 97 procenty hlasů pro jeho připojení v RF, kdyby nebyl v Kyjevě zrušen zákon, který garantoval používání ruštiny na východě a jihu Ukrajiny. Co by asi dělali Američané, kdyby jim někdo zákonem zakázal na jejich vlastním území hovořit anglicky? Je si jistá, že, jak tvrdí, je NATO společenstvím hodnot? Po všem válkách, od Koree, Vietnamu, Jugoslávie, Kosova, Iráku, Afghánistánu, Libye, Sýrie či Ukrajiny. Skutečně zastává Havlův názor, že existuje humanitární bombardování, aniž by porušovalo mírové soužití? Není lepší pro paní kancléřku, kdyby si zametla před vlastním německým prahem? Nebo americkým…

Nebyl náhodou mír ve světě porušen již konfliktem mezi Velkou Británií a Argentinou kolem Falklandských ostrovů trvá od roku 1982, kdy došlo mezi oběma zeměmi k válce; Velká Británie: 258 mrtvých, potopené lodě: 2 torpédoborce, 2 fregaty, 3 další lodě, zničeno 24 vrtulníků. Argentina: 649 mrtvých, potopené lodě: 1 křižník, 1 ponorka, 7 dalších lodí, kromě toho zničeno 25 vrtulníků, 35 stíhaček a další letadla. V roce 2010 zahájily britské společnosti průzkum ložisek ropy nedaleko souostroví, což způsobilo vyhrocení konfliktu. „Argentina nemůže umlčet hlas Falklanďanů, to je strašně důležité. Takhle vypadá vyjádření práva rozhodovat o své vlastní budoucnosti. Referendum se nedá interpretovat jinak,“ shrnul význam hlasování guvernér Falkland Nigel Haywood.

Proč bylo referendum na Krymu interpretováno jako anexe? Kolik mrtvých bylo na Krymu? Proč „personou non grata“ nebyla premiérka Thatcherová? prezident Reagan, Nixon, otec a syn Bushovi, Obama… Ve státním převratu povstalci složení převážně z občanů Spojených států svrhli královnu Havajského království. Status státu USA získaly ostrovy v roce 1959. Anebo invaze na Grenadu? A co vyvedl prezident Gruzie Michail Saakašvili v roce 2008, jak připomněl ve svém mnichovském projevu Lavrov. „Západní svět má možnosti, jak potrestat Rusko za agresi v Gruzii, řekla tenkrát v reakci na televizní reportáž novinářka Petra Procházková. “Od mezinárodní izolace přes ekonomické sankce až po přerušení diplomatických styků,” uvedla. “Například zrušení olympiády v Soči v roce 2012 by mělo být naprostou samozřejmostí.” (Kdo by to do Angely Merkelové řekl…?

Přitom gauner a blázen Saakašvili nechal odvysílat fiktivní reportáž o ruské invazi do Gruzie a o svém zabití, kterou odvysílala gruzínská televize Imedi. Vyvolala pobouření nejen mezi Gruzínci, ale též mezi diplomaty. Byly totiž zneužity také záběry českého ambasadora v Tbilisi Ivana Jestřába, britského velvyslance Denise Keefea a jejich francouzského kolegy Érika Fourniera. Imedi v reportáži použila jejich dřívější vystoupení a zasadila je do kontextu zprávy o údajném napadení země Ruskem. Ve fiktivním paskvilu novináři zastavují diplomaty, kteří vycházejí z budovy ministerstva zahraničí, kde měli jakoby konzultovat postup po napadení Gruzie. Výsledky údajných jednání pak na mikrofon komentují. Pobouření tímto podvodem byli také ostatní zneužití velvyslanci.

Navíc v srpnu 2008 mj. USA, Velká Británie a Francie opět jako dnes s ostudou označily Rusko za agresora, to ale Moskva, která má v RB OSN právo veta tvrdě odmítala. Požadovala naopak označit za útočníka Gruzii. A o čem byla skandální ona reportáž? Bylo v ní mj. uvedeno: “Dnes ráno byl v Cchinvali spáchán atentát na hlavu Jižní Osetie Eduarda Kokojtyho, po kterém ruská vojska vtrhla do Gruzie,” uvedla bez varování televize Imedi. Po několika minutách přinesla další zprávu, že prezident Saakašvili padl a šéfem “lidové vlády” se stala Nino Burdžanadzeová, vedoucí představitelka gruzínské opozice. Informaci komentátora doprovázely záběry válečných operací a lidí prchajících z Tbilisi.

Až po skončení půlhodinového pořadu hlasatel oznámil, že šlo o “speciální reportáž o možném vývoji událostí”. Kdoví, jak reagovala “novinářka” , kdy svět obletěly skandální záběry útočících ruských tanků a pohřeb Saakašviliho. Co řekla na děsivou fikci i zneužití mnohých výpovědí velvyslanců…? „Bohužel to mělo negativní vliv na pověst vaší stanice Imedi a vyvolalo to otázky, které musí bezodkladně projednat Gruzínská národní komise pro komunikaci,“ shrnuli fiktivní televizní vysílání diplomaté a žádali o okamžité dementi.

Inu, není snad k pravdě mnohem blíž ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na té samé mnichovské konferenci ve svém projevu připomněl, že „koncept stability, založený na Chartě OSN a na helsinských principech, byl již před lety podkopán kroky Spojených států a jejich spojenců v Jugoslávii, Iráku a Libyi, rozšiřováním NATO směrem na východ a vytvoření nových dělících linií…?“ Nakonec si Putin se zlomenou tužkou včera s Porošenkem podali ruce, jelikož oba vědí, že Novorusko bylo, je a bude… A že Krym zůstane ruský navěky…

Zdroj: Blog autora