Německu předpovídají recesi, jejíž vrchol může připadnout na rok 2021, období změny moci, kdy odejde stávající kancléřka Angela Merkelová.
Přípravy na konec
Nedávno zveřejněný speciální analytický průzkum agentury Bloomberg mluví o tom, že se ve vládnoucí špičce SRN konají procesy jednoznačně svědčící o tom, že zemi připravují na velkou ekonomickou krizi. Vláda to ale raději nezveřejňuje v zahraničí. Nicméně zvážíme-li některé signály, bude jasné, že bere do úvahy také horší scénář budoucnosti.
Vládnoucí koalice začala navíc uvažovat o tom, jestli stojí za to oslabovat ústavní omezení schodkových výdajů. V roce 2020 plánuje ministerstvo financí snížit financování tří federálních ministerstev. Rozpočet ministerstva zahraničí se sníží o 160 milionů eur, ministerstva dopravy o 217 milionů a ministerstva školství o 262 milionů eur.
Ke stabilitě také nepřispívá rostoucí sociální zatížení federálního rozpočtu. V letošním roce má vláda pouze na sociální dávky vydat 50,4 % daní. V roce 1990 bylo například na tyto účely vyčleněno prakticky dvakrát méně - 21,2 %.
Avšak kancléřka Angela Merkelová raději nevynáší domácí nesváry, aby nepokazila náladu veřejnosti. Ve svém nedávném projevu k poslancům poznamenala, že podle jejího očekávání čeká zemi značný ekonomický růst.
K reálnému ekonomickému růstu došlo ale v zemi přibližně před deseti lety, když čínský trh projevil obrovský zájem o dovoz německých aut. Ale nyní, když americký prezident Donald Trump vyhlásil Číně fakticky obchodní válku, německý automobilový průmysl utrpěl značné škody.
Problém německých zemí
Zvláštním problémem jsou takzvaná „nová“ německá území, která dříve patřila do NDR. Téměř 30 let po sjednocení Německa se ještě stále zachovávají rozdíly mezi „bohatým západem“ a „chudým východem“. V roce 1990 byly ve městech bývalé NDR masově zavřeny největší podniky tvořící struktury, tato nerovnováha nebyla dosud plně odstraněna.
Je ale třeba poznamenat, že celková úroveň nezaměstnanosti v zemi není moc vysoká. V prvním čtvrtletí 2019 činila asi 5,2 %. Avšak podle výpočtů Federální agentury práce má každý druhý nezaměstnaný migrační původ. Dnes je bez práce asi 2,5 milionu lidí, z toho víc než 57 % migrantů.
Migrace proti ekonomice
Ale již dnes je jasné, že se nesplnily naděje na to, že se tento zdroj stane zárukou ekonomického průlomu. Připomeneme si optimistické předpovědi, které v roce 2015, když do Německa přišlo hned více než milion běženců, vyslovil například předseda německého automobilového koncernu Daimler Dieter Zetsche. Tento podnikatel řekl, že to položí základ ekonomického vzestupu srovnatelného s poválečným. Ale ve skutečnosti to pouze zvýšilo rozpočtové výdaje a způsobilo řadu dalších problémů v bezpečnosti, kontrole a sociálním zabezpečení.
Soudě podle všeho čekají zemi skutečně dost těžké časy. Otázka spočívá v tom, dokážou-li nové síly, které přijdou k moci po skončení éry Merkelové, udržet Německo nad hladinou jako jednu z lokomotiv evropského ekonomického rozvoje.
Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce