„Díky tomu přišel režim o příjmy 10 miliard dolarů,“ řekl Hook s odvoláním na íránské úřady.

Nikolaj Kožanov, orientalista, specialista na Írán a docent na Evropské univerzitě v Petrohradu, řekl v rozhovoru pro Sputnik o tom, kolik zemí skutečně snížilo dovoz íránské ropy, komu bude nyní Írán schopen prodávat svou ropu, a do jaké míry sníží vývoz „černého zlata“ v rámci sankčních opatření.

Podle Kožanova má mít vyjádření Hooka určitý psychologický efekt:

„Vše záleží na tom, jak to počítáte. Seznam původně zahrnoval asi 20 zemí: některé země EU a země jihovýchodní Asie, které přestaly nakupovat íránskou ropu. Toto číslo bylo uvedeno, aby poskytlo určitý psychologický efekt. Klíčovým bodem bylo pro Írán stažení Evropanů z obchodu s ropou a snížení objemu, který nakupovali asijští partneři: Japonsko, Jižní Korea atd.“

„Druhý bod souvisí se třemi novými zeměmi, které odmítly nakupovat íránskou ropu. Jejich názvy nebyly uvedeny, můžeme tak jen hádat. V tomto případě můžeme hovořit o manipulaci s fakty. Výjimky z režimu sankcí byly poskytnuty 8 zemím, přičemž Itálie a Řecko ani nic nenakupovaly. Jedná se spíše o tyto dvě země a dá se předpokládat, že třetí zemí je Japonsko,“ pokračuje expert.

Orientalista je přesvědčen, že se Spojeným státům zatím podařilo dosáhnout toho, co očekávali: snížit objem íránského vývozu na 1 - 1,2 milionů barelů denně. Bude obtížné tento ukazatel ještě více snížit, protože bude potřeba aktivně spolupracovat s Čínou, Indií a Tureckem, pro které má íránská ropa určitý význam, a které nebudou jen tak rychle dělat ústupky.

Zároveň si podle Kožanova Írán udrží svou schopnost dodávat ropu do zahraničí a také musíme mít na paměti možnost nelegálního obchodování s ropou.

„Musíme vzít v úvahu možnost nelegálních dodávek ropy do zahraničí, jejichž skutečné objemy nevíme. Tato čísla se pohybují od 300 do 500 tisíc barelů. Nicméně ani 1,5 milionů barelů nestačí na to, aby Írán dal dohromady svůj rozpočet. Země bude stejně čelit těžkým časům.“

V takové situaci se expert domnívá, že je nepravděpodobné, že by Írán rozšířil seznam zemí, kterým by dovážel svou ropu, a bude se snažit udržet dodávky stávajícím partnerům cestou výhodné politiky: „Režim sankcí výrazně omezil schopnost najít alternativní partnery. Hlavní práce budou zaměřeny na zachování současných partnerů cestou slev, preferenčních podmínek, nabízení široké škály ropy a přizpůsobení se potřebám dovozců íránské ropy,“ uvedl.

Kožanov také poznamenal, že „Spojené státy budou moci snížit vývoz íránské ropy na 800 tisíc barelů denně.“

Americký prezident Donald Trump minulý rok 8. května oznámil, že Washington odstupuje od Společného komplexního akčního plánu, tedy dohody, která byla uzavřena v roce 2015 a omezila jaderný rozvoj Teheránu výměnou za zrušení sankcí Rady bezpečnosti OSN a jednostranných sankčních opatření ze strany USA a EU. Loni v listopadu byly obnoveny americké sankce proti íránskému ropnému sektoru.

Zákaz dovozu íránské ropy se dočasně nevztahuje na Čínu, Indii, Itálii, Řecko, Japonsko, Jižní Koreu, Tchaj-wan a Turecko. Ti mohou nakupovat ropu od Íránu do 5. května 2019. Americké orgány dříve uvedly, že prodloužení této lhůty není v plánu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce