Čína aktivně zvyšuje své zlaté rezervy čtvrtý měsíc po sobě, což přispívá k optimismu investorů, že centrální banky z celého světa budou usilovat o vybudování podílu. Ceny se posunuly zpět na 1 300 dolarů za unci. Vyplývá to z nedávných údajů zveřejněných Čínskou lidovou bankou (PBC).

Příliv v minulém měsíci činil 11,2 tun po přidání 10 tun v únoru, 11,8 tun v lednu a 9,95 tun v prosinci, což přineslo celkový počet podílů na 1 894 tun, tj. 60,62 milionu uncí.

Čína, přední světový producent a spotřebitel zlata, pokračuje ve své drahocenné koupi jako součást strategie ustoupení od amerického dolaru.

Kampaň probíhá na pozadí podobných snah jiných zemí, včetně Ruska a Japonska, prodávat americké dolarové rezervy. Role globálního ekonomického růstu a nejistoty v souvislosti s probíhající obchodní válkou mezi Čínou a USA také hrají roli podle analytiků akciových trhů.

Analytici akciového trhu uvádí, že zpomalení globálního ekonomického růstu a nejistota v důsledku probíhající obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy hrají také svou roli.

V lednu Čína měla šesté největší zlaté rezervy na světě. Světová rada pro zlato uvedla, že globální centrální banky koupily minulý rok dohromady 651,5 tun.

Bloomberg zdůrazňuje, že pokud bude Čína pokračovat v hromadění zlata za současný kurz v průběhu roku 2019, může se do konce roku stát největším kupcem po Rusku, které již zvýšilo své zlaté rezervy na cca 2 149 tun.

V důsledku skupování prutů nyní Rusko patří mezi pět největších držitelů zlata na světě, Spojené státy jsou na prvním místě s přibližně 8 130 tunami, druhé je Německo s 3 370 tunami, Itálie je na třetím místě s 2 450 tunami a Francie na pátém místě s 2 440 tunami.