Podle portálu je první zvláštností to, že některé klíčové požadavky na nové obrněnce nelogicky ze soutěže již předem vyřadily původní favority. Ty přitom dříve oslovilo samo ministerstvo. Další zvláštností je pak i to, že mají požadavky této největší armádní zakázky pouhé tři strany a že je celý postup vůbec poněkud podivný.

Jaká náhrada za ruské stroje přijde?

Uvádí se, že stávající bojová vozidla pěchoty BVP-2 vychází ze sovětského stroje BMP-1. Ministerstvo obrany několikrát odmítlo jejich modernizaci, ale v roce 2013 se začalo mluvit o jejich nahrazení. V reakci na to tak resort v roce 2016 poslal žádost o informaci sedmi výrobcům bojových vozidel pěchoty.

Jednalo se tehdy o společnosti GDELS se španělsko-rakouským typem ASCOD, britsko-švédské BAE Systems/Hägglunds (CV90), německý PSM (Puma), Rheinmetall (Lynx) a FFG (PMMC G5), turecký FNSS (Kaplan), OTOKAT (Tulpar), italské IVECO (Dardo) a izraelské IMI s typem Namer. Nutno podotknout, že nebyly osloveny čínské, ruské či jihokorejské zbrojovky.

Na daný nákup přitom ministerstvo vyčlenilo obrovskou částku, konkrétně přes padesát miliard korun. Jde tedy o stejnou částku, jako je i rozsah letošního očekávaného schodku státního rozpočtu. A právě proto by měl být takový kontrakt dokonale připraven.

Kdo se nyní tendru účastní?

Velkou zvláštností v celém tendru byla dle portálu skutečnost, že na výzvu resortu obrany vůbec nereagovali dva výrobci zavedených bojových vozidel. Svou nabídku neposlaly společnosti IVECO a Oto Melara a nutno poukázat i na ignoraci izraelské společnosti IMI Systems.

Ministerstvo v létě roku 2017 pozvalo na testování vozů celkem čtyři výrobce, kteří na výzvu reagovali. Testů se tak zúčastnili výrobci typů ASCOD (americká zbrojovka General Dynamics), CV90 (BAE Systems), Puma (německé konsorcium PSM) a Lynx (německá firma Rheinmetall).

Testování a první otazníky

Loni se konalo testování vybraných vozidel, přičemž armádním požadavkům vyhověly všechny zkoušené typy. Ministerstvo následně výrobce vozů pozvalo do tendru. Dne 27. března 2019 se ale ukázalo, že byli osloveni výrobci, kteří zadání resrotu v některých věcech již od začátku nesplňovali. A navíc tak ti, kteří by je plnit mohli, nebyli osloveni.

Testy prošlo celkem pět typů vozů (CV90 bylo dodáno ve dvou variantách), přičemž vozidla byla zkoušena v rámci statických, dynamických a střeleckých zkoušek. Statické testy zahrnovaly sběr dat o hmotnosti, rozměrech, ergonomii apod. Ostatní testy se soustředily například na jízdu po testovací dráze a upřesňování proměnných spojených s mobilitou. Také byly provedeny střelby z místa a za pohybu.

Ve střelbě zvítězilo německé bojové vozidlo Puma, které jako jediné zasáhlo všech osm cílů. Dynamické zkoušky úspěšně splnila všechna vozidla, ale některá měla jisté technické. I zde se mnozí shodli, že bylo nejlepší bojové vozidlo pěchoty Puma. Dle informací za vítězství vozu Bundeswehru mohlo i to, že na testy přijel s vycvičenou vojenskou posádkou.

Později se však ukázalo, že se testů zúčastnila vozidla, která zkrátka vyhrát nemohou. A to už vzbuzuje jisté pochybnosti…

Konference plná překvapení. Jaké jsou požadavky?

Na tiskové konferenci, která proběhla ve středu 27. března, zveřejnil ministr obrany Lubomír Metnar závěrečné technické požadavky na BVP. Na konferenci bylo zdůrazněno zapojení českého průmyslu do výroby a byl představen harmonogram, podle kterého by měla být smlouva s vítězem uzavřena koncem tohoto roku.

Dle portálu se však to nejdůležitější odehrálo až v momentě, kdy se podniky za zavřenými dveřmi dozvěděly, co se od nich očekává.

Stroj měl totiž dle upřesněných požadavků uvézt až jedenáct osob (8+3), přičemž na testech dříve byly jen stroje v konfiguraci 6+3. Tento parametr ale předem vylučuje některé stroje uchazečů, kteří byli do soutěže přizváni.

Požadavky Armády ČR jsou tedy poněkud zvláštní. Jako další portál jmenuje například osádkovou věž vozu, což dnes není úplně běžný požadavek. Zahraniční armády volí totiž kvůli bezpečnosti posádky přesný opak – věže bezposádkové a dálkově ovládané.

Uvádí se, že tento požadavek je zcela zásadní, jelikož z tendru víceméně vylučuje jednoho z favoritů – německé bojové vozidlo pěchoty Puma. Stejně tak je kvůli tomu mimo hru jedna ze dvou nabízených verzí vozidla CV90, jež je osazena dálkově ovládanou věží.

To překvapilo přítomné vojenské odborníky i novináře, kteří se o věc začali zajímat.

„Je to jeden ze základních parametrů specifikovaných armádou. Vojáci k plnění svých úkolů požadují osádkovou věž. Ve světě nejde o nic neobvyklého. Podobnou cestou se v poslední době při poptávce BVP vydaly například Austrálie nebo USA,“ reagoval neurčitě Jan Pejšek z odboru komunikace ministerstva obrany.

Zajímavé však na reakci je to, že právě opomenutá jihokorejská společnost Hanwha Defense by mohla do Austrálie dodat nové BVP s osádkovou věží. Stejně tak nabízí vůz IFV REDBACK v konfiguraci 8+3, přesně jak resort požaduje. Ignorace ze strany MO ČR je tak zcela nepochopitelná, píše portál.

Proč však resort obrany neoslovil tradiční dodavatele BVP pro americkou armádu a zavedeného jihokorejského výrobce? I na to Jan Pejšek musel reagovat.

„Na základě marketingové informace, testování vozidel na Libavé v červnu a červenci 2017, studie proveditelnosti a armádní analýzy došlo k oslovení čtyř zkušených evropských výrobců. S tímto postupem byla 17. prosince 2018 seznámena vláda,“ řekl.

Jeden by se tedy chtěl zeptat, proč ministerstvo do tendru pozvalo účastníky, kteří prokazatelně nesplňují dané požadavky?

Záchrana státního podniku?

Dalším otazníkem je nucená spolupráci se státním podnikem, který je dlouhodobě ve ztrátě. To se mnohým nelíbí, jelikož je dost pravděpodobné, že se veškeré procedury kolem výroby a údržby vozidel spíše prodraží.

Portál však píše, že u podobně velkých státních zakázek je vždy požadováno, aby významnou část zakázky realizoval domácí průmysl a státní výdaj se tak částečně ekonomice vrátil. Ministerstvo v tomto případě slibuje grandiózní podíl českého průmyslu ve hodnotě minimálně 40 %.

Menším problémem je ale státní podnik VOP CZ, s nímž musí podle ministerstva vítězný dodavatel povinně uzavřít smlouvu na servis a další spolupráci. Jak již bylo uvedeno, VOP CZ, s.p. je již řadu let po sobě v hluboké finanční ztrátě. Nyní dle dostupných informací ztráty firmy činí asi sto padesát milionů korun.

„Podnik VOP CZ je stabilizovaný a dobře připravený na plnění zodpovědných úkolů, náročných projektů a strategických zakázek pro Ministerstvo obrany a Armádu České republiky v příštích letech,“ reagoval na informace o podniku Jan Šafařík, vedoucí odboru marketingu VOP CZ.

Samotná připravenost a stabilita podniku VOP CZ je tak nejistá, myslí si oslovení odborníci. Značná část pracovníků a vedoucích, kteří měli zkušenosti se skutečnou vojenskou výrobou, totiž VOP CZ dříve opustili. Dnešní vedení podniku také částečně pochází ze zkrachovalého podniku Vítkovice Power Engineering a.s.

Odborníci se domnívají, že zakázka na BVP by měla tomuto státnímu podniku zajistit živobytí na několik desítek let. Je však téměř jisté, že jeho povinné zapojení celý projekt dost prodraží. Proč tedy ministerstvo vybralo právě tento podnik?

„Pokud jde o české firmy, naším požadavkem (a důležitým hodnotícím kritériem při výběru dodavatele) je jejich robustní zapojení do zakázky v rozsahu nejméně 40%. Integrátorem zapojení českých firem do výroby a gestorem údržby a logistické podpory vozidel po celou dobu jejich životního cyklu bude státní podnik VOP CZ, jehož je MO ČR zřizovatelem a jehož schopnosti mají v tomto směru pro armádu strategický význam. Podnik se dlouhodobě soustřeďuje na obrněnou techniku a její servis, udržuje k tomu potřebné lidské i technické kapacity. Což neznamená, že se na zakázce nebude podílet řada jiných firem. S jejich zapojením MO i VOP CZ počítají,“ řekl Jan Pejšek z odboru komunikace ministerstva obrany.

Jak to dopadne a kdy to skončí?

Ministerstvo obrany uvádí, že smlouvu s vítězem podepíše již letos v září. Úřad přitom ale chcepostupovat vícekolově. Možná i proto jsou dle firem takové šibeniční termíny zcela nereálné.

Nahrává tomu i fakt, že před samotným podpisem smlouvy má ještě proběhnout reálné testování vybraného vozidla. Stejně tak podpis smlouvy s vítězem musí ještě schválit vláda. Je tedy pravděpodobnější, že podpis smlouvy bude spíše záležitostí příštího roku.