Jedním ze sportů, který se představil na Festivalu uličních sportů v Doněcku (DLR), bylo i tradiční karate (angl. koshiki karate). Po skončení jejich vystoupení jsem se domluvil s trenéry, že se přijdu na jejich trénink podívat. Tradiční karate se začalo ve světě rozvíjet jako sport na konci 70.let 20.století. Jednalo se o návrat k původnímu japonskému bojovému umění (od nějž se sport „karate“ mezitím odklonil). Japonský název sportu je možné přeložit jako „tvrdé, tradiční“ karate. Sport se provádí v tvrdém kontaktu s využitím všeho arzenálu bojové techniky-údery, kopy, výpady, chvaty, hození atd., ale díky unikátnímu ochrannému obleku je četnost zranění snížena na minimum. Tradiční karate je vpravdě superdemokratický směr ve světě bojových umění, závodů se totiž mohou účastnit prakticky všechny možné směry, styly, školy.

V DLR se věnuje tomuto sportu (rozvíjí se zde od počátku 90.let 20.století) asi 300 chlapců a děvčat od 6 let, kolem sta se mu věnuje přímo v Doněcku. V Doněcku tréninky probíhají ve specializovaném sále Domu dětské a mládežnické tvořivosti. Prezident Federace kosiki karate DLR, zasloužilý trenér Leonid Timochin, bohužel nebyl na tréninku 5.4.2019 přítomen. Věnoval se mi tedy mladší trenér. Sportovci jsou rozděleni do osmi skupin po 12-15 členech, každá trénuje dvakrát týdně 1,5 hodiny. V sále vždy v menší části se zrcadlem a zavěšenými obrovskými vaky pracují samostatně dva sportovci, kteří nacvičují katu a různé údery a kopy, ostatní se věnují činnosti s trenérem ve větší části sálu. Trénink, jehož části jsem byl přítomen, byl opravdu velmi vydatný a tvrdý. Chlapci (a jedno děvče) byli udýchaní, zpocení, ale vytrvalí. Bylo vidět, že už mají mnoho za sebou, a tak mnoho vydrží. Běh různými styly, skoky a poskoky, protahování, posilování, štafety, sprinty, gymnastika, nácvik pádů, úderů, kopů atd. Dva chlapce jsem si během tréninku vyzpovídal.

I v tomto sportu se od začátku války v r.2014 podmínky pro kontakt se světem zhoršily. V roce 2016 se ovšem povedl unikátní kousek-účast na turnaji v Japonsku. Jinak se sportovci kromě závodů v DLR a LLR účastní závodů v Rusku (v roce 2017 např. mistrovství světa ) a čekají na lepší vyhlídky. Nestěžují si ale. Podmínky doma mají výborné, zájemců mnoho. V kanceláři ve vitrínách mnoho pohárů a medailí…

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR