Výzkumníci vyvinuli zařízení, které simuluje několik hodů mincí, jejíž oba dva možné výsledky (panna nebo orel) nemusí být stejně pravděpodobné. Zařízení vytváří superpozici všech možných variant budoucnosti o tři kroky vpřed, a to prostřednictvím kódování kvantových stavů jednoho fotonu.

Během experimentu mohl foton se dvěma různými kvantovými stavy dospět k jednomu ze 16 různých budoucích scénářů. Na závěr kvantový procesor vypočítal rozdělení pravděpodobnosti náhodného procesu. 

Informace o minulosti byly zakódovány v neortogonálních stavech polarizace fotonu. Výzkumníkům se podařilo snížit množství paměti potřebné k analýze stochastických procesů, tj. vymezení budoucího stavu systému, na který působí různé náhodné faktory.

Ukázalo se, že experimentálně definované výsledky pravděpodobnosti byly blízké teoreticky vypočteným hodnotám.

V předchozích pracích byla superpozice (kvantová koherence) zachována pouze pro jeden simulační cyklus, po kterém by měly být příslušné informace přeneseny do klasické, nikoli kvantové paměti. To výrazně zvyšovalo množství paměti potřebné k výpočtu pravděpodobnosti výsledku stochastického procesu.