Jak ale uvádí japonský časopis, v zákulisí Čína aktivně integruje umělou inteligenci (AI) do svých vojenských technologií. Přičemž to dělá tak rychle, že to může v brzké době ovlivnit poměr sil v asijsko-tichomořském regionu.

Časopis připomíná, že Washington byl vážně znepokojen úspěšnými testy 119 bezpilotních letounů s umělou inteligencí, které vykonala v červnu 2017 jedna čínská státní společnost (předtím patřil rekord Pentagonu – 103 letounů). V USA se domnívají, že v hypotetické válce mezi oběma zeměmi čínské obojživelné drony potopí americké letadlové lodě. Před hejnem dronů je nezachrání ani nejnovější ponorky, které byly zařazeny do výzbroje, ani lodě vybavené systémem protiraketové obrany Aegis, ani tryskové stíhací letouny. Navíc na výrobu dronů a jiných druhů „chytrých“ zbraní je potřeba méně peněz a času.

Jak podotýká Nikkei Asian Review, podobnou hrozbu je třeba očekávat nejen ze vzduchu. Odvolává se na informace asijských médií, která oznámila, že Čínská akademie věd plánuje na začátku příštího desetiletí uvést do provozu ponorky vybavené AI. Jejich hlavním cílem se mohou stát lodě amerického vojenského námořnictva v západní části Tichého oceánu a v Jihočínském moři. Kromě toho vyvíjí Čína kybernetické zbraně na základě umělé inteligence pro útok na americké družice, v důsledku čehož budou paralyzovány akce armády a vojenského námořnictva.

Podle předpokladu japonského časopisu v případě konfliktu se bude Čína, která stále ještě zaostává za USA v síle zbraní, snažit využít zranitelná místa nepřítele. V případě úspěchu této strategie bude narušena vojenská rovnováha, kterou zajišťuje 11 neporazitelných amerických letadlových lodí.

Washington mezitím nehodlá zůstat stranou. 12. února Pentagon poprvé zveřejnil svou strategii vývoje technologií AI a plánuje urychlit jejich uvedení do provozu.

Nikkei Asian Review připomíná, že USA mají převahu nad Čínou v počtu zbraní na základě umělé inteligence (podle některých odhadů 7 tisíc dronů oproti tisíci), situace se však může brzy radikálně změnit. Podle informací Brookingského institutu (amerického analytického střediska) v průběhu tohoto desetiletí hodlá čínská vláda vynaložit přes 150 miliard dolarů, aby se do roku 2030 ujala světového vedení ve využití umělé inteligence. Pro srovnání: roční rozpočet USA na rozvoj AI tvoří 1,1 miliardy dolarů. Čína zatím zaostává v počtu zaregistrovaných mezinárodních patentů (53 345 patentů, což je o pouhé 3 tisíce méně než v USA), společná úsilí vlády a podniků však brzy přinesou své plody.

„Vojenský potenciál bezpilotních letounů a kybernetických zbraní se dá těžko zhodnotit,“ cituje časopis slova Satorua Moriho, profesora univerzity Hosei a odborníka na vojenské technologie. „Není jasné, jak se změní kvůli tomu poměr sil mezi Čínou a USA.“ Sebemenší nedorozumění mezi těmito zeměmi může na pozadí celkové nedůvěry okamžitě způsobit vyostření situace, píše v závěru Nikkei Asian Review.