Jerzy Tyc je prostý farmář z vesnice Mikolin (Opolské vojvodství). Zabývá se však velmi důležitou věcí - vede skutečný boj proti demolici pomníků věnovaných sovětským vojákům. Po nabytí platnosti zákona o dekomunizaci v roce 2016 v Polsku nastala těžká doba pro organizaci Kursk. Nehledě na to však Tyc pokračuje v této nelehké, ale záslužné práci.

Tyc nazval svou organizaci na počest vítězství sovětských vojsk v bitvě u Kurska. Toto vítězství je pro něj jedním z nejdůležitějších v celé druhé světové válce. Touto bitvou byla zahájena cesta Rudé armády a osvobození mnoha území včetně Polska. Tohoto válečného tažení se zúčastnil i Tycův oblíbený hrdina Konstantin Rokossovský.

Jeden z nejznámějších sovětských pomníků - pomník vojáků 1. ukrajinského frontu Rudé armády - stojí v Tycově rodné vesnici, v Mikoline u přívozu přes Odru. Aktivista řekl, že tento pomník je „vizitkou“ celé vesnice. Byl obnoven a slavnostně odhalen 22. června 2017. Mnohokrát Tycovi vyhrožovali, že pomník bude zničen nebo znesvěcen, ale odpůrci jeho činnosti nedosáhli svého.

Během vyprávění o historii své organizace Tyc říká, že bylo mnoho potíží. Ještě před deseti lety mělo Rusko a Polsko poměrně dobré, stabilní vztahy, ale nepokoje na Ukrajině, které začaly v roce 2014, vše změnily. Evropa podporovala Ukrajinu, Polsko jako součást EU též, ale mnozí prostí Poláci nepřijímají činy svých politiků v této otázce, věří Tyc.

Na otázku, jak se mu daří odolávat nestálosti osudu a pokračovat ve své práci, Tyc odpověděl, že jeho aktivity jsou zcela legitimní, nikdy neporušil zákon. V tom je celé tajemství.

„Některé samosprávné orgány nám vyšly vstříc a my jsme začali zachraňovat pomníky. Mnohým se to nelíbilo. Například organizace, jak je nazývám, fašistického křídla, pravého křídla a tak dále. Bylo spousta udání. Samozřejmě, kdybych byl na místě náčelníka speciálních služeb, dělal bych to samé. Výsledkem je: ,,Ano, zachraňují pomníky, ale zachraňují podle pravidel. Proto nemůžeme  Jerzyho Tyce z ničeho obvinit,“ říká Tyc.

Oficiálně se organizace skládá pouze ze tří lidí: Tycovy matky, jeho kamarádky Oksany z Luganska a samotného Tyce. Je to proto, aby neměli problémy ti lidé, kteří podporují organizaci a sdílejí její hodnoty, ale z nějakého důvodu mohou být zdiskreditováni ve společnosti nebo v práci za to, že patří ke Kursku.

Kursk má opravdu mnoho spolubojovníků. Tyс věří, že politické intriky jsou cizí obyčejným polským lidem, většina Poláků nepodporuje zákon o dekomunizaci, jestliže takový zákon vyzývá k ničení historie. Samotný Tyc je živým příkladem toho, jak Polák miluje Rusko - jeho manželka Anna je Ruska. Složení Kurska je však mezinárodní: kromě Poláků jsou v něm Rusové, Němci, Bulhaři, Bělorusové, Litevci a další. Organizace se navíc zabývá restaurováním pomníků nejen v Polsku, ale i v dalších zemích - nedávno byl obnoven pomník v Abcházii, řekl Tyc.

Vážné obtíže, s nimiž se tento Polák musí vyrovnat, včetně toho, že jeho manželka byla prohlášena za ruskou špionkou, způsobily, že se stal Tyc ještě silnější. Je si jistý, že politická situace se brzy změní k lepšímu, protože už dnes existují precedenty.