V dějinách Země byly čtyři doby ledové: ve starším proterozoiku, v mladším proterozoiku, v paleozoiku a kenozoiku. Ta poslední trvá dodnes. Značnou část věčně zmrzlé půdy jsme zdědili po poslední době ledové, která nastala před 110 tisíci lety a skončila v letech 9700 až 9600 před n. l. Věčně zmrzlá půda pokrývá od té doby téměř 60 % území Ruska.

Příčinou smrti pravěkého koně bylo utopení v blátě. To bláto v době zalednění zmrzlo a ostatky zvířete se v něm zachovaly po následujících 42 tisíc let, dokud je nenašli obyvatelé Verchojanského okresu Jakutska v létě roku 2018. Pravěké zvíře bylo nalezeno v rozmrazení věčně zmrzlé půdě v Batagajské termokrasové propadlině v hloubce asi 90 metrů. Byly tam v roce 2009 nalezeny ostatky půlky těla dospělého koně staré asi 4,4 tisíce let a také úplná mumie telete pravěkého bizona stará asi 8,2 tisíce let.

„Byly odebrány vzorky půdy a rostlinstva z vrstev, v nichž se hříbě nacházelo po desítky tisíciletí. Analýza těchto vzorků ukáže, v jakých podmínkách zvíře žilo, jaké byly zvláštnosti klimatu a rostlinstva v té době. Průběh výzkumných prací natáčela filmová skupina japonské televizní společnosti Fuji Television Network, která uspořádala výstavu mamutů v Japonsku,“ uvádí kandidát biologických věd Semjon Grigorjev, ředitel Muzea mamutů Vědeckovýzkumného ústavu aplikované ekologie Severu Severovýchodní federální univerzity.

Pitva ukázala, že vnitřní orgány hříběte se zachovaly velmi dobře. Z cév srdce byly odebrány vzorky tekuté krve a svaly měly načervenalý odstín. Věk pravěkého lichokopytníka se odhaduje na jeden až dva týdny. Barva srsti je hnědá, ocas a hříva jsou černé. Srst se zachovala na hlavě, na nohách a na části trupu. Vědec tvrdí, že jde o nejlépe zachovalé ostatky zvířete z doby ledové, které kdy byly ve světě nalezeny.