Na tyto dotazy přehledně a podrobně odpověděl pro Sputnik Lukáš Jankovský, předseda představenstva společnosti Zlaťáky. Pokud se podíváme do čísel, portál kurzy.cz uvádí, že cena zlata roste od července minulého roku. Koncem února dosáhla maxima přes 30 000 českých korun za unci. Zeptali jsme se, zda růst zájmu českého obyvatelstva o nákup tvrdé měny za poslední období stoupl. Podle pana Jankovského lze hovořit o růstu zájmu již řadu let.

„Lidé začínají stále více a více uvažovat, jak uchránit své úspory a bohatství před negativními vlivy dnešního globálního světa a svou pozornost obracejí právě ke zlatu. Zlato je reálné aktivum, které provází lidstvo po celou jeho historii a přečkalo každou krizovou dobu. Nikdy se nestalo, že by zmizelo, to se bohužel nedá říci o dnešních fiat měnách, které jsou vytvořeny úřední mocí,“ řekl expert na úvod.

K tomu také zdůraznil, že drahé kovy mají hlavní funkci uchovatele hodnoty a v dnešní nejisté době, kdy se očekává příchod určité recese, krize se stávají stále více oblíbenými a to se promítá do zájmu obyvatelstva.

Podle Jankovského mají Češi s investováním do zlata co dohánět ve srovnání se západními zeměmi. Uvedl v rozhovoru i pozoruhodná čísla. „Podle studií vlastní každý Němec přes 120 g zlata. Pokud bychom se podívali jen na oficiální státní rezervy ve zlatě a přepočetli je na jednoho obyvatele, zjistíme, že na jednoho Čecha připadá cca 0,8 gramu zlata, na jednoho Němce 41,8 g, v Rakousku 32,5 g, na Slovensku 5,83 g a v Polsku 3,3 gramu na obyvatele,“ potvrdil svá slova Lukáš Jankovský.

Čím by měl začít soukromý investor?

Podle pana Jankovského je nutné důkladně zvážit možnosti, které svět drahých kovů nabízí, každý typ investice se hodí pro trochu jiný účel. Předseda představenstva doporučuje investovat do zlatých investičních mincí od světových mincoven, které jsou velice likvidní po celém světě. Následně se podle Jankovského zařazují mince s omezenou velikostí emise, které jsou vydávány k různým výročím, událostem apod., a to jak mince zahraniční, tak české, jelikož tyto mince mají svůj sběratelský potenciál a jsou vhodné pro začátečníky. 

Expert navíc zdůraznil, že při investování do zlata je třeba si položit několik zásadních otázek: Proč chci vůbec investovat? Jakou hodnotu chci vložit do drahých kovů? Na jak dlouho chci danou investici realizovat? Chci mít investici rychle likvidní nebo vím, že danou finanční částku nebudu potřebovat několik let? Chci nakupovat pravidelně nebo jednorázově atd. Od toho se následně odvíjí výběr strategie investování, která je pro daného investora nejlepší.

I české i zahraniční zlato má hodnotu

V nabídce společnosti Zlaťáky mají k dispozici jak české, tak i zahraniční mince z Německa, Rakouska, Švýcarska, a jiných zemí. Podle pana Jankovského se rozdíl mezi nimi projevuje především v likviditě, jinak se české a zahraniční zlato mezi sebou neliší. „O českých produktech se dá říci, že jsou spíše likvidní na našem trhu, případně v rámci střední Evropy. Co se týče zahraničních produktů, ty pocházejí od světově známých mincoven, rafinérů z dlouholetou tradicí a tedy likvidita je zajištěna po celém světě,“ vysvětlil odborník.

V současné době jsou hlavními klienty společnosti Zlaťáky především čeští investoři. Zahraniční klienti také využívají jejích služeb a jedná se především o klienty ze zemí bývalého Sovětského svazu a z Vietnamu.

Co se týče tendence vývoje poptávky po zlatu a jiných drahých kovech v EU, Jankovský tvrdí, že trend je velice podobný: celosvětová poptávka po zlatě roste a v loňském roce vzrostla oproti roku 2017 o 4 %. Navíc podle slov odborníka je důležité sledovat různé faktory, které se podílejí na trendech a zájmu o žlutý kov.

Role ČNB v úrovni zlatého pokladu České republiky

Podle portálu Denik.cz se zlatý poklad ČR od roku 2000 ztenčil o více než 4,5 tuny a v roce 2018 tvořil 9,3 tun cenného kovu. Podle dostupných údajů toto číslo ubývá kvůli ražbě pamětních zlatých mincí. Sputnik si ověřil, zda to představuje jistou hrozbu pro ČNB.

Podle pana Jankovského ražba zlatých mincí má poměrně malý vliv na stav českých zlatých rezerv, jelikož hlavním faktorem, který ovlivňuje výši zlata v rezervách, je politické rozhodování. „Česká národní banka jde proti proudu. Podle údajů z března 2019 činí naše rezervy již pouze cca 8,40 tun. Myšlení zahraničních centrálních bank se razantně změnilo od roku 2010, kdy se z čistých prodejců zlata stali čistí nákupci a tento trend stále pokračuje. V loňském roce byl nákup centrálních bank největší za téměř 50 let a činil téměř 652 tun,“ vysvětlil Jankovský aktuální stav zlatých rezerv.

Podle Jankovského jsou mezi hlavními kupci především východní centrální banky, a to banky Ruska, Turecka, Číny, Kazachstánu atd. Navzdory tomu banky sousedící s Českou republikou navyšují své zlaté rezervy, zejména Polsko loni navýšilo vlastní  rezervy o desítky tun a Maďarsko navýšilo své rezervy desetinásobně z 3,1 tun na dnešních cca 31,50 tun, informuje Jankovský.

„Zlato je kov, který fascinuje a přitahuje obyvatele na celé naší planetě a jinak tomu není ani u nás. Je symbolem bohatství, krásy atd. Samozřejmě jsou na světě národy, které jsou se zlatem hluboce spjaty, např. Indie, Čína apod. Je třeba říci, že Češi si stále ještě hledají cestu k tomuto kovu, nicméně zájem stále roste a české rodinné rezervy se pomalu ale jistě navyšují,“  konstatoval na závěr Lukáš Jankovský.

Názor autora se nemusí schodovat s názorem redakce