„Upevnění“ řecko-amerických vztahů vyvolalo nejednoznačnou reakci a skepsi analytiků. Experti v rozhovoru se Sputnikem varovali před nebezpečím, které v sobě skrývá náhlý zvýšený zájem o Řecko ze strany USA.

Několik analytiků hned poznamenalo, že výchozím bodem pro intenzivní „flirt“ mezi Řeckem a Washingtonem bylo zhoršení vztahů mezi Tureckem a USA.

„Neexistují žádné pochybnosti, že v mezinárodních vztazích má jedna událost vliv na druhou. A jedna situace se projevuje na druhé,“ vysvětlil Konstantinos Phylis, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů (IDIS).

Toto tvrzení potvrdil malým přehledem americko-turecké krize: „Nebylo to prudké, ale postupné zhoršení dvoustranných vztahů. Dnes jsme svědky samého vrcholu dramatu. Vzájemná nedůvěra vznikla dávno.“

Dál pokračoval: „Znamená to, že americké vysoké osoby začaly dělat jisté plány, protože viděly, že se Turecko již dávno odchyluje od Západu. V alternativních plánech USA začala úloha a pozice Řecka růst s ohledem na vystoupení Turecka ze západní koalice.“

Připomněl rovněž Prespanskou dohodu, jejíž schválení podle jeho slov přispělo k posílení úlohy Řecka v očích lídrů NATO.

Stejný názor zastává také Antonis Klapsis, kandidát věd, profesor dějin diplomacie na univerzitě Panteon, který říká, že flirt mezi Řeckem a USA je částečně spojen s vývojem událostí v Turecku, protože USA chtějí mít stabilní podporu v regionu východního Středomoří.

„Skutečnost, že se vztahy mezi Tureckem a USA zhoršují, povzbuzuje nepochybně Washington k rozvoji těsnějších vztahů s Řeckem a Kyprem,“ soudí. Někteří experti se domnívají, že zruší-li Turecko úplně a nezvratně vztahy s USA, zaktivizuje Washington ve východním Středomoří takzvaný plán B, ve kterém Řecku patří hlavní místo.

„Není dobře být satelitem Ameriky“

Phylis vyzývá Řecko, aby se distancovalo od konfrontace USA s třetími státy, a rovněž připomíná, že „jsme země, která chce podle možnosti provádět vyváženou a vícesměrnou politiku“.

V tomto kontextu vysvětluje, že „se nesmíme stát nástupním prostorem pro americké útoky, ani americkým satelitem. Stane-li se to, přijdeme o větší část potenciálu, který máme, a o geopolitickou úlohu, kterou hrajeme“.

V čem spočívá tato úloha a hlavní „zbraň“ Řecka? „Samozřejmě v tom, že jsme donedávna měli nejvyváženější zahraniční politiku založenou na dobrých vztazích se všemi státy, včetně Ruska a Číny,“ vysvětlil analytik.

„Není v našem zájmu, abychom se stali satelitem USA,“ opakuje expert a vyzývá k vyvážené a diverzifikované zahraniční politice, jejíž základ tvoří vyhnutí se jednosměrné strategii a zapojení Řecka do sféry amerického přímého vlivu.

Klapsis ze své strany tvrdí, že Řecko musí reagovat na dnešní události opatrně a zváženě: „Jsme malá zem a každý svůj čin musíme dvakrát-třikrát zvážit.“

Podle názoru Phylise se Řecko může octnout na přední linii operací USA, stát se centrem nebo základem těchto operací, anebo být zataženo do konfliktů, jejichž překonání je nad jeho možnosti.

I nadále tvrdí, že „o to usilovat nebudeme, poněvadž ve finále nám z toho neplyne žádný prospěch. Vyhrajeme víc z vyvážené politiky než z jednosměrné“, řekl expert.