Rekordní sekera
V roce 2007 vzrostla v důsledku zvýšení spotřební daně cena cigaret o 6 Kč . Ministerstvo financí tehdy při projednávání příslušné novely zákona poslancům i veřejnosti tvrdilo, že díky tomu na dani z tabáku vybere o 3 miliardy korun více. Ve skutečnosti výnos spotřební daně z tabákových výrobků klesl o 9 miliard korun! V roce 2006 stát od kuřáků vybral 46,9 miliardy. O rok později celníci na dani z tabáku pro stát získali jen 37,5 miliardy. V následujícím roce 2007 měl Kalousek naplánován růst příjmů daní od kuřáků opět o 3 miliardy. Za prodej tabákových kolků, jimiž legální výrobci kuřiva platí spotřební daň, však Celní správa utržila o 9 miliard méně než v předchozím roce. V důsledku příliš rychle zvýšených sazeb tak ve státním rozpočtu vznikla „sekera“ za 12 miliard korun. Tehdejší ministr financí svůj špatný odhad situace omlouval hospodářskou krizí. Podle jeho tehdejšího vyjádření kuřáci začali šetřit a kupovali levnější cigarety. Což se mělo údajně podepsat na nižším výběru daně.
Z „chyby“ se však vůbec nepoučil. V roce 2009 Parlament opět na jeho návrh zvýšil daň z kuřiva a dokonce ještě více. Kvůli zvýšení spotřební daně podle Kalouskova návrhu zdražily cigarety v průměru o 8 korun na krabičku. Ministerstvo financí tehdy do návrhu státního rozpočtu naplánovalo, že to státu vynese o 4 miliardy korun navíc. Podle státního závěrečného účtu za rok 2009 ale stát cestou tabákových nálepek získal jen o 197 milionů více něž v předchozím roce. Výnos daně z tabáku vzrostl z 37,5 na necelých 37,8 miliardy korun.
NKÚ: Děláte to špatně
Rozdílu mezi plánovaným výnosem spotřební daně a skutečně zaplacenými tabákovými kolky si povšiml i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu uvedl, že se Ministerstvo financí opakovaně významně mýlí v odhadu výnosu daní v souvislosti se změnou sazeb. NKÚ doporučil změnit metodiku výpočtu plánovaných příjmů a neočekávat, že daňový výnos vroste stejnou měrou jako sazby daně. Tento způsob výpočtu dopadů daňových změn však Ministerstvo financí používá proto, že mu to ČR kdysi jako transformující se ekonomice doporučil Mezinárodní měnový fond. Žádná z vyspělých zemí však už dnes tuto metodu plánování daňových příjmů při změně daňových sazeb nepoužívá.
Černý trh je tu také
Kromě statistiky zachycené ve státním rozpočtu a státním závěrečném účtu, které veřejně projednává Parlament a jsou každému dostupné na webu Poslanecké sněmovny, má stát i statistiky, jež běžně nezveřejňuje. I když to po přečtení předchozích řádků leckoho překvapí, tak i správce daní a státní kasy velmi zajímá, co se na trhu s tabákovými výrobky po zvýšení spotřební daně děje. Celní správa, která má na starosti výběr spotřebních daní, každý rok spolu s výrobci a dovozci legálních zdaněných tabákových výrobků objednává a částečně i platí výzkum situace na trhu. Provádí jej nezávislá mezinárodní auditorská firma. O náklady na zjišťování objemu černého trhu se se státem dělí tabákové firmy podle podílu na legálním trhu. Měření podílu nezdaněných cigaret na celkové spotřebě se provádí metodou sběru prázdných krabiček od cigaret, které kuřáci odhodí do košů, popelnic nebo na ulicích. Analýzou sebraných prázdných obalů lze snadno zjistit poměr kuřiva, z něhož byla v ČR zaplacena spotřební daň versus pašovaných nebo padělaných cigaret. Výrobci k tisku obalů používají speciální barvy, které jsou od napodobenin rozeznatelné podobně jako barvy použité při výrobě bankovek. Velmi rychle tak lze zjistit, jaký je podíl cigaret, z nichž nebyla zaplacena daň nikde na světě. Podle nápisů na krabičkách pak lze snadno rozlišit legální v ČR zdaněné cigarety od těch pašovaných z ciziny. A to i po zavedení varovných obrázků a nápisů. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků musí být na krabičce uveden obsah nikotinu a škodlivých látek jako dehet.
Pašované lze snadno poznat
Podle národních zákonů o ochraně spotřebitele, které mají všechny státy světa, musí být tyto informace uvedeny v úředním jazyce příslušné země. Legální cigarety určené pro český trh tedy mají nápisy v češtině. Cigarety pro polský trh jsou potištěny nápisy v polštině. Cigarety z ruského trhu lze snadno poznat podle informací v azbuce, z arabských zemí arabsky.
Srovnáním údajů o zvyšování daňových sazeb, daňového výnosu s údaji o vývoji podílu černého trhu si celníci i Ministerstvo financí za mnoho let mohli udělat obrázek o tom, jaká míra zvyšování sazeb je pro stát z hlediska příjmů státního rozpočtu nejvýhodnější. Na toto téma bylo na Vysoké škole ekonomické zpracováno několik studií. Jejich závěry se většinou přesně shodují s tím, co tvrdí celníci z terénu. Bez rizika růstu černého trhu lze ročně zvyšovat daňové sazby do 3 korun za krabičku. Při větším zvýšení daní už jsou kuřáci ochotni jít delší cestu než obvykle a najít si svého dealera levnějších pašovaných nebo padělaných nezdaněných cigaret. Zdrcujícím způsobem o tom vypovídají měření provedená po Kalouskových balíčcích. V roce 2007 tvořil podíl černého trhu na celkovém obejmu vykouřených cigaret 21%. V roce 2009 byla dokonce každá čtvrtá v ČR vykouřená cigareta nelegálního původu. Podíl pašovaných a padělaných nezdaněných cigaret dosáhl 25%. Což je dosavadní rekord.
To zas bude Eldorádo mafie
Babišova ministryně financí Alena Schillerová se však rozhodla, že smutný Kalouskův rekord překoná. V návrhu novely zákona o spotřebních daních, která je právě v meziresortním připomínkovém řízení, navrhuje zvýšit spotřební daň z cigaret o 10 až 13 korun na krabičku. V důvodové zprávě Ministerstvo financí uvádí, že očekává růst daňového inkasa v intervalu od 6,8 do 9,2 miliardy korun. Pašeráci cigaret a výrobci nelegálních nezdaněných tabákových výrobků se po přečtení toho údaje museli hodně dlouho smát. Minulé zkušenosti se zvyšování sazeb daně z tabáku a jejich podílu na celkovém trhu jim slibují rekordní příjmy. Pokud Parlament návrh Aleny Schillerové schválí, tak mafiánům, kteří obchodují s nezdaněným kuřivem, bude nejlépe v historii ČR. Vládnímu návrhu určitě budou držet palce, aby prošel Parlamentem. V takovém případě totiž mohou předpokládat, že si nacpou si kapsy ještě víc než v Kalouskových dobách. O to větší průšvih to ale asi bude pro státní kasu.
(Autor je lékař. V letech 1998 – 1999 byl ministrem zdravotnictví a v letech 1998 – 2002 byl poslancem Poslanecké sněmovny. Nyní je lídrem kandidátky SPD ve volbách do Evropského parlamentu.)