Podstata zákazu

Ruský premiér Dmitrij Medveděv vyhlásil sankce proti Ukrajině 18. dubna. Export ropy je nyní zakázán a dodávat uhlí, dieselové palivo, benzín a zkapalněné uhlovodíkové plyny je možné pouze na základě zvláštního povolení ruského ministerstva ekonomického rozvoje.

Znamená to, že Rusko bude v každém jednotlivém případě posuzovat žádosti domácích společností o dodávky uhlovodíkových surovin na ukrajinský trh a přijímat samostatné rozhodnutí. Export bude možné fakticky zastavit v libovolnou chvíli.

Podle odhadu ministerstva ekonomického rozvoje se tato opatření dotknou obratu zboží v částce více než čtyř miliardy dolarů, je to asi 30 % loňského obratu. Moskva tím reagovala na rozšíření seznamu ruského zboží zakázaného k dovozu na Ukrajinu.

Zákaz se také týká produkce strojírenství, zpracování kovů a lehkého průmyslu. Medveděv řekl, že loni to byly dodávky v hodnotě 250 milionů dolarů.

Experti říkají, že surová ropa není pro Ukrajinu kritická. Kyjev vůbec prakticky nekupuje suroviny, protože je nemůže použít. Většina zpracovávajících kapacit země nefunguje.

Mnohem vážnější je zákaz exportu motorového paliva, benzínu a dieselu. Hlavní poptávka Ukrajiny připadá právě na ropné výrobky, klíčovými dodavateli této produkce jsou ruské a běloruské společnosti.

Zabezpečují celkem asi 80 % ukrajinského importu paliv. Přičemž část produkce se dostává do Ukrajiny díky běloruskému reexportu. Všechno, co Bělorusko koupilo od Ruska, ale samo nepoužilo, prodávalo to hlavně Ukrajině.

Mazaný spojenec

Bělorusové dovezli pouze během sedmi měsíců loňského roku 2,3 milionu tun ropných výrobků z Ruska v částce přes 900 milionů dolarů. Reálná potřeba republiky v ropných výrobcích je mnohem nižší. Pro srovnání uvedeme, že před pěti lety nepřekročil import ani 90 tisíc tun.

Za účelem boje s tímto reexportem omezilo Rusko od listopadu do konce letošního roku dodávky do Běloruska benzínu, dieselového paliva a mazutu.

Na ministerstvu energetiky to vysvětlili, že bezcelní export ropných výrobků do Běloruska není účelný, protože tato republika se plně zabezpečuje díky zpracování ruské ropy. Ale přebytek Minsk nepotřebuje, dodává ho sousední Ukrajině, čímž si vydělá miliardy dolarů.

Analytici ale nejsou přesvědčeni, že tato opatření jsou účinná. „Z přibližně 100 tun denně, spotřebuje-li Bělorusko samotné deset tun, může klidně ostatních 90 prodat. A s ohledem na letní sezónu a sníženou spotřebu ropných výrobků se uvolní podstatný objem,“ poznamenal nezávislý ekonomický expert Anton Šabanov.

Tvrdý nátlak anebo možnost výdělku

Experti poukazují na to, že Moskva fakticky poskytla Minsku možnost uplatnění schémat reexportu.

„Rozšíření šedého importu bude samozřejmě neoficiálně podpořeno běloruskou vládou, protože Minsk skutečně není spokojen s výsledky daňového manévru prováděného v Rusku, který zahrnuje zrušení cla na ropu a ropné výrobky,“ domnívá se Alexej Gromov, energetický ředitel Ústavu energetiky a financí.

Lukašenko již označil daňový manévr v ruském ropném odvětví za tvrdý nátlak. Ale zrušení cla na ropné výrobky je principiální cíl ruské vlády. Sníží to zatížení rozpočtu a umožní financovat vlastní rafinerie ropy. Jiná věc je, že Bělorusko přijde o konkurenční výhody.

Analytici proto považují nynější zákaz pro Ukrajinu za dost mazaný manévr. Na jednu stranu to povzbudí Bělorusko k rozšíření šedého reexportu. Na druhou stranu budou-li běloruští partneři příliš ziskuchtiví, získá Moskva další možnost nátlaku na Lukašenka.

„Takovým způsobem dovolujeme Bělorusům, aby na jistou dobu trochu snížili ztráty z ruských rozhodnutí ohledně zrušení cla, navrhujeme taková zadní vrátka. Jenže můžeme je v libovolnou chvíli zavřít, nebude-li se nám něco líbit,“ řekl na závěr Gromov.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce