„Evropská unie chystá další šílené věci, které jsou pro naši zemi likvidační a které by z nás již definitivně vytvořily bezprávnou provincii centralizovaného evropského superstátu. Naprosto klíčovým záměrem Bruselu je snaha rozšířit počet oblastí, kde by se v Radě EU mělo v budoucnu hlasovat takzvanou kvalifikovanou většinou namísto dosavadního jednomyslného hlasování – tím by Česká republika mohla být přehlasována a musela by se podřídit diktátu. Jde o daňové a sociální otázky, otázky zaměstnanosti a o zahraniční a bezpečnostní politiku. Kdyby to bylo přijato, ČR by již přestala být suverénním státem i formálně,“ uvedl.
„Evropská komise a velké státy unie jako Německo a Francie navrhují zahrnout do většinového hlasování daňové a sociální otázky, otázky zaměstnanosti (zaměstnávání cizinců) a taktéž společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Tím by ČR přišla o své poslední národní pravomoci! Občané by již ve volbách nerozhodovali o výši daní, ale rozhodoval by o tom Brusel! Stejně tak by náš parlament nerozhodoval o výši sociálního pojištění, sociálních dávkách a podobně. To už by mohl být český parlament rovnou zrušen, protože by již o ničem nerozhodoval a musel by jen povinně implementovat legislativu Bruselu. Česká republika by již ani formálně nemohla mít vlastní suverénní zahraniční politiku, ale musela by se podřídit ve všem rozhodování Evropské unie! Tedy diktátu Francie a Německa,“ domnívá se.
Zmínil se také o rozpočtu EU a vyplácení prostředků z evropských fondů. Podle politika jsou nová pravidla pro české zemědělce nevýhodná.
„Dalším problémem je návrh nového víceletého rámce EU, tedy rozpočtu Evropské unie, kde jsou navrhovány Bruselem významné změny, mimo jiné zavedení nových členských příspěvků národních států do rozpočtu EU. Dále podmínění vyplácení prostředků z fondů EU jednotlivým státům na základě vágně formulovaného dodržování zásad právního státu, demokracie a evropských hodnot, pro české zemědělce nevýhodná změna způsobu zastropování plateb a podobně,“ dodal na konec.
Juncker v září roku 2018 v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky navrhl, aby se rozhodovalo kvalifikovanou většinou. Evropská komise v této souvislosti vyzvala vedoucí představitele EU, aby se na summitu, který má proběhnout 9. května 2019 v Sibiu, dohodli na „rozšíření rozsahu hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky“.
Nyní jsou rozhodnutí Evropské rady a Rady EU o zahraniční politice přijímána pomocí konsenzu. A v případě, že členské státy EU nezaujaly jednomyslné stanovisko, mohou být rozhodnutí blokována. Kvalifikovaná většina je přitom definována jako nejméně 55 % členů EU, v nichž je soustředěno nejméně 65 % obyvatelstva států společenství.