Zelenskij je pozér. Proto jeho první politická cesta mezi prvním a druhým kolem voleb vedla do Paříže, kde sídlí další politický komik - francouzský prezident Emmanuel Macron.

Senátor Jaroslav Doubravu ve své knize, která nedávno vyšla (Studená válka 2.0.) v kapitole „Parcelace Ukrajiny“ naznačuje jak by se dalo utrpení Ukrajinců vyřešit:

„… Bude vhodná široká mezivládní shoda V4+ o rozparcelování Ukrajiny na národnostním principu (visegrádský „Mnichov“).

Ukrojí si dohodnutý díl území Polsko, Maďarsko, Bělorusko, Bulharsko. Rumunsko se asi domluví s Moldavskem na spojení a ukořistění části ukrajinského území, čímž budou ukojeni rumunští i moldavští nacionalisté, a najdou společnou řeč. Neboť  každá nová kořist potěší. Také Slovensko bude muset získat ukrajinský Užhorod a maličkatý kousek území kolem jako vzpomínku na prvorepublikovou Podkarpatskou Rus. Z psychologického hlediska také Slováci musí být u lizu,  podobně jako Maďaři.

Zbytková velmi okleštěná Ukrajina jistě bude ta skutečně pravá, kde všichni hovoří ukrajinsky. Že by si zachovala zbytková Ukrajina přístup k Černému moři? Snad droboučký koridor do nějakého malého rybářského přístavu, protože samozřejmě Oděsa bude ruská. Jinou alternativu budoucnosti Ukrajině nabídnout nemohu.

Pokud někdy v roce 2014 nebo 2015 navrhoval rozparcelování Ukrajiny mezi sousední státy ruský poslanecký šílenec Žirinovskij, byl to jenom politický hec.

Polský příběh

Proti parcelaci Ukrajiny nebudou mí námitky ani Poláci. Příjemné bude šance získat zpět část Ukrajiny, která dříve patřila Polsku. Připomeňme si, že v srpnu 2017 Ukrajina důrazně protestovala proti podobě chystaných nových polských pasů, na nichž měla být vyobrazena kaple polských vojáků na hřbitově v západoukrajinském Lvově.  

„…Dodnes Ukrajince dráždí hřbitovní nápis, který Poláky padlé v boji proti Ukrajincům označuje za „osvoboditele“ Lvova…“  (ČTK, 8.8.2017) Poláci nakonec ustoupili a sporný motiv ze Lvova na pas neumístili. V období mezi dvěma světovými válkami byl Lvov třetím největším městem Polské republiky.

Pokud v rámci V4+ dojde k dohodě o rozdělení Ukrajiny, bude o také pod záštitou Ruska, tudíž Polsko se stane pragmatickým spojencem Ruska, podobně jako se Sovětský svaz stal v roce 1939 pragmatickým spojencem nacistického Německa.  

Kromě toho pragmatická spolupráce s Ruskem nebude problém i proto, že Rusko je orientováno technicky i  ekonomicky západním směrem. Včetně zábavy, nabídky zboží, marketingu reklamy. V podstatě až na pravoslaví a suverénní jednání bezpečnostních složek je jednání dnešních Rusů velmi podobné západnímu stylu. Rozdíl je více méně jenom v systému uplatňování korupce v Rusku a na západě Evropy, a v chápání politického kontextu.

Ideologicky nejsou mezi Ruskem a Západem zásadní problémy, protože jde o kapitalistické státy, kde hlavním zákonem je dobrý kšeft. Všichni chtějí, pokud to jde, maximálně vydělat na úkor kohokoliv.“

Tolik citace ze senátorovy knihy. 

(rp,fr,prvnizpravy.cz,foto:arch.)