Oficiální mluvčí ministerstva zahraničí Morgan Ortagusová napsala na Twitteru, že „takzvané“ nezasahování Číny vedlo k „sponzorování“ venezuelské vlády, a to ve výši zhruba 60 miliard dolarů.

Již dříve mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kan prohlásil, že pokud jde o situaci ve Venezuele, pak je Čína pro dodržování zásad Charty OSN, zachování míru a stability v regionu. Dodal, že tvrzení, že má Peking negativní vliv na venezuelskou krizi, neodpovídá skutečnosti.

Ve Venezuele začaly dne 21. ledna masové protesty proti současnému prezidentovi Nicolasovi Madurovi, a to krátce poté, co byl zvolen do funkce. Po vypuknutí nepokojů se šéf tamní opozice parlamentu Juan Guaidó sám prohlásil za prozatímní hlavu státu. Řada západních zemí, vedená Spojenými státy, uznala krok Guaida. Maduro označil šéfa parlamentu za loutku Spojených států. Rusko, Čína a řada dalších zemí podpořily Madura jako legitimního prezidenta Venezuely. Moskva dále označila „prezidentský status“ Guaida za neexistující.

Kromě toho se však Venezuela potýká i s jinými problémy. V březnu totiž v této zemi došlo k problémům s elektřinou, a to hned několikrát. Největší porucha přitom proběhla v noci na 8. března, když bez proudu zůstalo 21 států Venezuely. Nicolás Maduro to označil za „elektrickou válku“ ze strany USA. Úředníci obvinili opozici z útoku na elektrárny s koktejly Molotova. Dne 29. března došlo v zemi k dalšímu výpadku. Tehdy bez proudu zůstala metropole Caracas a problémy s elektřinou opět hlásilo celkem 21 států v zemi, z celkového počtu 23.

I v dubnu úřady informovaly o nových útocích na zařízení pro dodávky elektřiny. Prezident Maduro oznámil, že schválil měsíční plán obnovy systému dodávek elektřiny v zemi, který zajišťuje regulaci zátěže na rozvodné síti.