Včera jsem si v jedné diskusi pod článkem na téma daňového zatížení obyvatel ČR přečetl afektované výkřiky jisté dámy, která nechtěla uvěřit jinému pisateli, že opravdu reálně zaplatí ze svého příjmu něco mezi 70 – 80 % svého výdělku. Neustále opakovala mainstreamovou mantru o tom, že naše daně jsou přece jen ve výši kolem 40 %, vždyť prý i “Den daňové svobody” slavíme v půli června a ať dotyčný dokáže jak přišel na tak příšernou částku, která se rovná téměř okrádání.

Kde je pravda? Na straně propagandistických sdělení z vládních míst, které jak vidno určitá část stádečka bezmyšlenkovitě přijímá jako nezvratitelný fakt, nebo nás náš “milý” sociální stát opravdu okrade o 700- 800 Kč z každé vydělané tisícikoruny a na přežití nám zanechá almužnu v podobě dvaceti procent hodnoty námi vykonané práce? Vzpomněl jsem si při té příležitosti na jeden svůj starší článek, který jako odpověď oné pohoršené nevěřící diskutující zde předkládám:

Vyděláváte 20 000,- Kč hrubého měsíčně. Celková cena vaší práce je však 26 800,-, neboť stát vám plíživě zdanil hodnotu vaší práce na tak zvaných odvodech zaměstnavatele, což “skromně” na výplatních páskách skrývá. Jinými slovy – daníte hned při přebírání skromné výplaty a to dvakrát – jako zaměstnanec a jakoby zaměstnavatel, jenomže se pořád jedná o ty peníze, které svojí prací musíte vytvořit. Co zůstane? Přesně 15 850,- Kč! Stát vás obral o plných 10 950,- Kč!!! (to je těch proklamovaných cca 40%, ale co dál?)

.
Tedy nějakých 40%, které stát a média prezentují jako daně a na jehož základě se slaví i ono pofidérní datum dne daňové svobody. Jenomže vy musíte jíst, pít, bydlet, jezdit do práce a snad se i občas uvolnit a pobavit s přáteli. Chodíte vyřizovat spoustu nesmyslných lejster na úřady. Nedejbože máte i nějaký zlozvyk, jako třeba kouření. Daňoví drábové to dobře vědí. Nastražili na vás nepřeberné množství skrytých plateb státu tak, aby jste si jejich celkovou výši vlastně ani neuvědomovali.

Pojďme tedy oněch 15 850,- kaček “roztočit”. Zaplatíme inkaso, dítkám nové boty a něco do školy, tátovi s mámou něco málo na sebe, nějakou nutně potřebnou věc do domácnosti. Utratili jsme asi 8 000,- Kč. Stát si namastil kapsu na DPH zhruba 1680,- Kč. Třikráte měsíčně naplníme nádrž našeho plechového miláčka, neboť jaksi na cesty do práce a za poznáním je to nutností. Pumpaři odevzáme 4000,- Kč, státu z tohoodejde skoro 1800,- našich poctivě vydělaných korunek. Projíme a propijeme, v nealkoholických nápojích, dalších 3 tisícovky. Zde budeme bráti jako bernou minci i nižší sazbu DPH, i když to vždy není pravda, ale i tak z nás daňový moloch vytáhne takřka 500,- Kč.

Zbylo nám pár korun na neřesti, zlozvyky, úředníky a majetkové daně. Občas je totiž ve schránce výzva k zaplacení daně z nemovitostí, dědické, darovací, dokonce z převodu nemovitostí či silniční. Za každý úkon z našich daní placeného úředníka nakonec také platíte jako mourovatí. Pokud si ještě tedy občas při nákupu potravin dopřejete lahvinku na posezení s přáteli a k tomu krabičku cigaret, obojí zatížené spotřební daní, průměrně takto státem inkasovaná tisícovka měsíčně není daleko od pravdy.

.
Součet: 4980,- Kč! Takto rafinovaně vám náš “dobrotivý” stát vytáhne z kapsy dalších více jak 30% z toho mála, co vám zůstane jako čistá mzda. Celkem tedy u mírně podprůměrného příjmu zaplatíte na všemožných daních, odvodech a poplatcích každý měsíc kolem šestnácti tisícovek! To je 60% vaší krve a potu z každodenní dřiny. Kdybychom se vrátili k průhlednému danění jako za “zlých” feudalistů, dráb stojící vedle mzdové účetní by vám každý výplatní den zabavil téměř dvě třetiny poctivého výdělku. Nevím kolik lidí by to vydýchalo v klidu a míru.

.
Výše uvedené odvody státu se však týkají jen mírně podprůměrně vydělávajícího občana. Člověk s vyšším příjmem, popřípadě náruživější kuřák či občas si dopřející lahvinku lepšího alkoholu, je při poměrném dopočítání vycházejícího ze stejných předpokladů, již dnes státem odírán téměř o 75% svého výdělku neboť na spotřebních daních a daních z příjmu zaplatí měsíčně řádově více.